Existuje odkaz roku ’68?

Pohled na ruské tanky obsazující Československo a vzdorující společnost stále zvyšuje tep. A to i člověku, který ty čtyřicet let staré události nezažil. Potud se vzpomínky pamětníků i vnímání mladších generací (pro které je rok 1968 na stejné úrovni jako jiná historická data 1938 či 1948) jednoznačně shodnou. Rozdílná bude ale zřejmě interpretace tehdejších událostí – pro dnešního třicátníka je těžké pochopit už to, proč se nádech tehdejší společnosti tak rychle změnil ve výdech.

Výhodné divadlo

Na moderní dějiny se neustále díváme optikou polehčujících okolností. A nevyhnulo se to ani připomínáním událostí z roku 1968, kdy stále dokola slyšíme, proč něco nešlo, proč byla důležitá autocenzura, proč nešlo žádat plnou pluralitu politického systému atd. Zároveň se ale chce, aby i mladí lidé chápali étos a myšlenky roku 1968, což už zavání schizofrenií, a tak si to „nepamětníci“ vyřešili tím, že je jim celé výročí lhostejné. Ale není divu, vždyť čtyřicetileté výročí tragických událostí přišlo v době, kdy část politického spektra i odborníků zpochybnila i základní úzus, že jsme žili v totalitě.

Stavět skepsi v politiku na základě zrady politiků je chyba.Jestli stojí za to něco rozebírat v souvislosti s událostmi šedesátých let (rok 1968 byl jen vyvrcholením), tak je to zejména vztah veřejnosti a politiků. Byli to občané, kdo komunisty přivedl k rouhavé úvaze, že by možná bylo třeba něco změnit,…