Dédéer styl

V lepší berlínské čtvrti Mitte ve značně předraženém obchodě s designovými předměty visela mezi módním zbožím také červená kabelka. Na první pohled produkt módního průmyslu NDR, označena byla protimluvem „umělá kůže“ a cenovkou 55 eur. Kdo by si něco takového koupil? Druhý den byla pryč. „Zákazníci to chtějí, zvlášť když je to dobře zachovalé,“ objasnila prodavačka. Na důkaz jejích slov si další zákazník právě zamlouvá pohovku a křesílka, rovněž z NDR, rovněž z umělé kůže. Stabilní tržby mají v Berlíně i specializované obchody s předměty, které nejsou vkusné ani kvalitní, zato jsou východoněmecké. Nakoupit lze také na internetu, například na www.ostprodukte-versand.de nebo na www.osthits.de.

Může za to ostalgie čili nostalgie po dobách, kdy se Německo dělilo na hodné a zlé a svět byl ještě pochopitelný. Všeobecně se má za to, že vyvrcholila v roce 2003 filmem Good bye, Lenin, a od té doby spíše opadá. V kinematografii možná, ne však v ostalgických obchodech. Tady je pořád jasné, které Německo je to správné. To, které vyrábělo plastové stojánky na vejce ve tvaru slípky, silonové nákupní tašky a dovezlo svým občanům filmy o Krtečkovi, nad nímž se Němci dojímají jako nad vlastním.

Že ostalgické dojetí dosud funguje, potvrzuje také berlínský hotel Ostel (www.ostel.eu), který právě završuje svou druhou sezonu. Nachází se ve východoněmeckém paneláku a jeho majitelé udělali vše pro to, aby to tu vypadalo jako ve východoněmeckém paneláku. Radiopřijímače, nábytková stěna z dřevotřísky a lampičky, které to všechno zalévají intimním světlem jako z rodičovské ložnice. Nechybějí samozřejmě ani tapety s obřím vzorem, prý originál ročník osmdesát tři.

Viděno z Čech, tohle opravdu nebyla nejšťastnější léta designu, takových věcí jsou plná smetiště a každý se snaží odéru té doby důkladně zbavit. V Německu naopak. Šéf obchodu Osthits Thorsten Jahn vyvinul dokonce vůni do bytu, která má ty doby připomínat. Ta vůně prý v sobě má něco z kulatých žvýkaček, tabáku a západních časopisů. Jak řekl časopisu Spiegel její tvůrce: „Nemá cenu to popisovat. Každý člověk z Východu si jenom přičichne, a už ví.“