0:00
0:00
Trendy9. 8. 20087 minut

Zelená pro hybridy

O hybridních automobilech se nějak všeobecně ví, že existují a jak přibližně fungují, ale potkat je na silnici je opravdu vzácnost. Priusů je u nás několik desítek, hybridních vozů celkově stovky. A přitom se očekává, že do dvaceti let to bude nejrozšířenější pohon osobních automobilů.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: Trochu z nádrže a zbytek ze zásuvky, tak budeme jezdit za dvacet let. (Hybridní Toyota Prius) - Autor: Globe Media/Reuters Autor: Globe Media / Reuters
↓ INZERCE

„Blondýny s dlouhýma nohama na tuhle káru zrovna neletí. Ale zase se o ni zajímá každý hlídač na parkovišti,“ ukazuje Míla Knepr, ředitel klientského oddělení jedné z největších českých reklamních agentur, svůj hybridní vůz Toyota Prius. Na první pohled vypadá jako solidní, trochu nudné auto. Ale každý, kdo je jen trochu technický hračička, se hned chce dívat do motoru a zajímá se, kolik to žere a jak to jede. Protože o hybridních automobilech se nějak všeobecně ví, že existují a jak přibližně fungují, ale potkat je na silnici je opravdu vzácnost. Priusů je u nás několik desítek, hybridních vozů celkově stovky. A přitom se očekává, že do dvaceti let to bude nejrozšířenější pohon osobních automobilů.

Princip je jednoduchý: hybridy jsou vybaveny klasickým motorem a navíc ještě elektromotorem s bateriemi. Pohony se navzájem střídají, na dlouhých úsecích se spaluje benzin nebo diesel, rozjíždět se a pomalu popojíždět v zácpách lze na elektřinu. Pomocí technologie tzv. regenerativního brzdění (rekuperace) se baterie dobíjí, a získává se tak zpět část energie, která by se jinak přeměnila v neužitečné teplo.

Na elektřinu jezdí hybridní automobily zatím jen krátké úseky, ale už v tomto a příštím roce přijdou na trh modely, které budou schopny ujet čistě na elektřinu šedesát kilometrů. Cena priusu se za poslední čtyři roky snížila o 150 tisíc korun, také ostatní hybridní auta zlevnila a tento trend bude zřejmě pokračovat. A tak těchto vozů zřejmě přibude i na českých silnicích. Protože Česko je vlastně ideální hybridní krajinou: většina řidičů nenajede za den víc než sto kilometrů denně a vzdálenosti mezi městy jsou poměrně malé. Výborné podmínky pro to, aby se drahé spalování skoro nemuselo používat.

Ze superbu do hybridu

Míla Knepr dřív jezdil jedním z nejrozšířenějších českých aut, superbem. Každý den jede dvacet kilometrů do práce a dvacet zpět a pak další po Praze. „Superb je rychlé auto, ale lezlo do peněz. Chtěl jsem změnu, něco zajímavého, co třeba každý nemá,“ říká. Před třemi lety, kdy nové auto kupoval, ho také pořád víc štvaly výroky Václava Klause o tom, že žádné oteplování nehrozí. On sám měl naopak stále silnější pocit, že by měl alespoň něco pro životní prostředí udělat.

Zatím hybridy příliš nešetří. Jejich příznivci sázejí na lepší baterie a napájení ze sítě.Takže za 800 tisíc korun zakoupil „hybrida“ a dal mu přezdívku podle japonské hračky tamagoči. Vůz čistě na benzin stejné kategorie by stál o nějakých dvě stě tisíc méně. Vyplatí se peníze investované navíc?„Když jezdím rychleji po dálnici, spotřeba se pohybuje kolem pěti litrů,“ vypočítává. Není to o mnoho méně než auto na benzin, které projede šest až osm litrů. Ovšem v malých rychlostech, hlavně ve městě, se pohybuje výhradně na elektřinu a benzinem šetří. Jezdí navíc skoro neslyšně, čímž občas vyděsí nějakého chodce, když se mu objeví těsně za zády.

„Dobře už bylo, teď bude jen hůř.“ Do této věty by se dal shrnout názor většiny ekonomických odborníků na další vývoj cen energií. Barel ropy za 140 dolarů a pesimistické prognózy nekončící ani za metou 300 dolarů, tyhle cifry udělaly z ropy skutečné „černé zlato“ a spalovat něco tak drahého v motorech automobilů a letadel je momentálně značně nevýhodné.

Nové typy pohonů a paliv se hledají už léta, do praxe se prosazují od 90. let. Jenže za současného stavu techniky mají všechna alternativní řešení svá úskalí. Biopaliva právě ztrácejí sympatie: vypadá to, že pěstování surovin na jejich výrobu vede v důsledku k odlesňování planety a ohrožuje výživu světové populace. Masivnímu nástupu elektromobilů také dosud brání technické překážky, hlavně se „skladováním“ elektřiny. Možnost jezdit na vodík je pořád spíš ve stadiu experimentu. Hybridy jsou tudíž nejrealističtější alternativou: závislost na fosilních palivech neodbourávají, ale snižují. Je to první, celkem bezbolestný krok k úsporám. V některých zemích je proto podpora hybridů součástí oficiální politiky: v USA mají majitelé hybridů možnost větších odpisů z daní, v Londýně platí nižší poplatky za vjezd do města.

Auto do zásuvky

Proti hybridním vozům lze ovšem vznést námitku: při jízdě na delší vzdálenosti nevychází spotřeba výrazně nižší, auta jsou však dražší než jejich varianty na benzin. Přesněji, na českém trhu je momentálně Lexus LS 600h za 1,4 milionu (model na benzin je za milion), Honda Civic Hybrid (hybridní verze za 539 tisíc, na benzin za 489 tisíc) a již zmíněná Toyota Prius za 650 tisíc, respektive 800 tisíc. Příznivci kombinovaného pohonu však tvrdí, že už v blízké budoucnosti to bude mnohem lepší investice; hlavně díky lepším bateriím, které bude možné dobíjet přímo ze zásuvky.

Současná generace aut většinou využívá starší nikl-metal hydridové baterie (NiMH). Ale už příští rok by měly být vozy vybavené výkonnější lithium-iontovou baterií, což se týká i modelů dostupných u nás. Využívají se běžně ve spotřební elektronice. Ovšem na internetu kolují obrázky vybuchlých mobilů a vznícených laptopů; tyhle baterie totiž nesnesou vysoké teploty, a právě proto se výrobci zdráhali použít je v autech. Teprve teď se povedlo najít vhodné řešení.

Nová generace Toyoty Prius, která přijde na trh v lednu 2009, a nejspíš i další nové řady hybridních vozů by měly mít také funkci „plug-in“, tedy jakousi nabíječku, kterou lze auto dobít přímo ze zásuvky. Znamená to, že prvních šedesát kilometrů zvládne ujet čistě na elektřinu a cena za kilometr se pak počítá v desetihaléřích.

Toyota Prius byl první „zelený vůz“, na trh byl uveden už před deseti lety a prodalo se ho milion kusů. Od té doby platí, že Toyota a obecně japonské automobilové firmy patří k příznivcům kombinovaných pohonů. Není to tak všude: kupříkladu němečtí výrobci připravují první hybridní modely teprve na letošek.

Autobusem po Drážďanech

Majitelé osobních vozů mají svobodnou volbu: koupit si auto hybridní, anebo menší a úsporné, případně přestat jezdit úplně. Autodopravci zdaleka tolik možností nemají a vzrůstající cena pohonných hmot na ně doléhá nejvíce. Také jim teď automobilky začínají nabízet první hybridní řešení.

V Severní Americe, Kanadě a nejnověji také v Drážďanech jezdí autobusy amerického koncernu General Motors. V oblasti King County ve státě Washington, kde už je mají tři roky, si je chválí: 235 autobusů prý má spotřebu o 30 až 40 procent nižší, než je standard. Příznivci hybridů dále tvrdí, že kdyby bylo všech 13 tisíc autobusů v devíti největších městech USA na hybridní pohon, ušetřilo by se ročně přes sto padesát milionů litrů paliva.

Také další automobilky vyrábějící nákladní automobily či autobusy už uvedly na trh nebo alespoň ohlásily vozy s hybridním pohonem. Švédské Volvo nabízelo nákladní vůz s kombinovanými motory už v 90. letech, tehdy bez velkého ohlasu. V roce 2009 by se měl pokus zopakovat, na trh přijde Volvo FE na diesel-hybridní pohon. Hybridní auto chystá také Renault Trucks a nizozemská společnost DAF Trucks představila svůj model nedávno na výstavě Autotec 2008 v Brně.

Na trh se ale budou tyhle a další novinky dostávat postupně a jejich pořizovací ceny nebudou nízké. Budou sice postupně klesat a dosažené úspory budou zřejmě růst. Nelze ovšem s jistotou říci, jak rychle a jestli mezitím nenastane nějaký technologický obrat. I přes všechny nejistoty se ale zvětšuje komunita majitelů hybridů, kteří mají pocit, že touhle koupí udělali krok správným směrem. Míla Knepr jezdí svým hybridním vozem vysloveně rád: „To auto v sobě něco má – nějaký osobní esprit,“ říká.

Autor je provozovatelem serveru Hybrid.cz, který informuje o alternativních pohonech.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články