Za černou dírou

Po více než deseti letech příprav, za cenu deseti miliard dolarů a spousty nervů se měly 8. srpna vřítit do Velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider) první protony. Půjde zatím o zkušební provoz, ale už za dva měsíce se s kolizemi částic začne doopravdy. V tu chvíli LHC, jak je obrovské zařízení nedaleko Ženevy v branži familiárně nazýváno, udělá největší krok do neznámých končin částicové fyziky za poslední čtvrtstoletí. Fyzikové sice měli celou tu dobu plné ruce práce s okrajovými projekty, ale pravda je taková, že poslední skutečně zásadní subatomární částice, bosony W a Z, byly objeveny v roce 1983.

Další objevenou částicí, pokud nejsou všechny teorie pomýlené, bude Higgsův boson, teoretický konstrukt, který má udělovat hmotnost ostatním částicím, jež tvoří hmotu. Mělo by k tomu dojít docela rychle. Teprve v případě neúspěchu si začnou lidé lámat hlavu.

Ale ani fyzikové nevynaloží deset miliard na pátrání po jedné jediné částici. Doufají totiž v to, že LHC je přenese daleko za hranice vesmíru popsaného rovnicemi, které předpověděly bosony W a Z a předpovídají i ten Higgsův, a otevře se jim skutečná terra incognita. Podobně jako příšerky nakreslené na okrajích středověkých map vycházejí podoby obyvatel této země dílem z pozorování a dílem z dohadů. Existenci některých z nich vědci předpovídají s jistotou a jejich podoba se pravděpodobně do velké míry potvrdí. Jiné…