Středověká globalizace oblud

Jsou obludy na chrličích gotických katedrál vymyšlené? Odkud vzal Hieronymus Bosch své příšery s obličejem na břiše? Kde všude najdeme stromy wak wak, na kterých rostou lidské hlavy? Odkud pochází magická moc drahokamů? Pokud vás nezajímá středověk či gotika, vůbec nevadí, protože z knihy Fantastický středověk se především dozvíme, jakou cestou přeskakuje virus imaginace z jedné kultury do druhé. Na své si přijdou i milovníci ezoterik, protože cesty některých symbolů z Východu na Západ působí skutečně mysticky.

Kniha Jurgise Baltrušaitise (1903–1988) také vyvrací představy o přísné a strohé gotice, kdy se lidé upínali výhradně k posmrtné existenci. A především zpochybňuje její ryze západní charakter.

Nečekané souvislosti

Ve skutečnosti se ve středověkém myšlení prolínaly vlivy, k nimž se křesťanský Západ nerad hlásil poté, co si v době zámořských objevů osvojil patent na rozum. Pohanský helénismus, islám a později kultury Dálného východu v lidech probouzely inspiraci a vnášely do Evropy ducha imaginace a znepokojení.

Tyto stručné dějiny oblud, zvláštních znamení či mandal sledují jejich cestu z Východu na Západ a obráceně. „Boschovi a Brueghelovi gryllové se vynořují z hloubi starověku a zároveň jsou již součástí nového světa,“ píše autor. Co jsou gryllové? Imaginární bytosti bez hlav anebo naopak s mnoha hlavami, kříženci…