Sám proti impériu
V Rusku zemřel skutečně velký člověk. Pojil se v něm spisovatel a disident, hrdina i historik, bojovník i humanista. Dostal Nobelovu cenu za literaturu – což pro učitele z Rjazaně s rakovinou, který protrpěl sedm let v lágru, neznamenalo jen celosvětové uznání, ale, jak bychom řekli v Rusku, také boží vyvolenost.
Viktor Jerofejev
(1947) je ruský spisovatel, uznávaný i coby editor a literární organizátor. Žije v Moskvě, část dětství strávil v Paříži. Jeho román Ruská krasavice (česky 1992) byl přeložen do více než dvaceti jazyků. V roce 1979 byl jedním z autorů a organizátorů samizdatového sborníku Almanach, který mu vynesl zákaz publikování. Koncem devadesátých let sestavil dnes už slavnou antologii povídek Ruské květy zla.
My všichni, na Západě nebo na Východě, jsme už dávno přestali věřit v existenci významných lidí. Jen diktátoři trvají na tomto označení, což v nás vzbuzuje pohrdání.
Ale dnes můžu říct, že v Rusku zemřel skutečně velký člověk. Pojil se v něm spisovatel a disident, hrdina i historik, bojovník i humanista. Dostal Nobelovu cenu za literaturu – což pro učitele z Rjazaně s rakovinou, který protrpěl sedm let v lágru, neznamenalo jen celosvětové uznání, ale, jak bychom řekli v Rusku, také boží vyvolenost.
Ta kniha otřásla světem
Chovám vůči němu velice živé city – velice živé a protichůdné. Pro mne byl především autorem knihy Souostroví Gulag, památky všem obětem stalinismu. V té knize dokázal nejen shromáždit svědectví stovek obětí represí. Dokázal jí jako spisovatel probudit potupou a výsměchem otřesené Rusko. To je na spisovatele hrdinský čin. Politický zvrat evropského rozměru. Souostroví Gulag rozbilo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu