Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Klaus proti týrání

Prezident Václav Klaus podepsal zákon, který by měl zlepšit chování ke zvířatům. Mezi přestupky patří podle zákona nejen týrání či usmrcení zvířete, ale i když jim člověk nezabrání. Za to hrozí pokuta až půl milionu korun. Pokutu až 200 tisíc korun si mohou vysloužit lidé, kteří budou propagovat týrání zvířat nebo se o ně budou špatně starat. Za týrání se nově považuje i poškozování a přistřihávání křídel ptákům.

Pokusy na zvířatech budou přípustné jen tehdy, prokáže-li se, že neexistuje jiná možnost zkoušení léčiv či preparátů. Zkrátit se má i doba přepravy zvířat na jatka – nejdéle osm hodin. Po dlouhé diskusi se podařilo prosadit i zákaz kontaktního norování. Řada chovatelů ale vnímá kriticky ustanovení, podle kterého hrozí za venčení psa bez vodítka pokuta padesát tisíc korun.

CS fondy navěky

Soudy přiznaly, že se ztratil kompletní spis o vyšetřování více než miliardového tunelu v CS fondech, za který byli loni čtyři lidé pravomocně odsouzeni k dlouhým trestům vězení.

Spis je podkladem k soudnímu sporu, v němž společnost AKRO žádá po státu vyplatit dvě miliardy korun. Zjednodušeně řečeno ve spletitých převodech při tunelování získala společnost AKRO nakonec bezcenné CS fondy, nicméně podle jiných nepřehledných smluv si může tuto sumu nárokovat. Ztráta spisu dává společnosti velkou šanci na získání odškodného.

Spis se ztratil na Obvodním soudu pro Prahu 2. Snad ze spisovny. Nevíme, protože tiskový mluvčí je na dovolené a nikdo jiný nechce ztrátu spisu komentovat.

Silná koruna tlačí na přijetí eura

Centrální banka snížila po více než třech letech úrokové sazby. Při poslední změně v únoru letošního roku zvýšili bankéři hlavní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, nyní je o čtvrt procenta nižší.

Česko tak má aktuálně nejnižší úrokové sazby v celé Evropské unii. Centrální bankéři reagovali především na sílící hlasy řady českých firem ohledně problémů, které jim dlouhodobě způsobuje silný kurz české koruny. Ten se od konce loňského roku vůči euru propadl z 26,50 až na 23 korun, a především exportéři tak přišli o stamiliony korun.

Trend se i díky zásahu České národní banky teď začal obracet. Nehledě na to nicméně silná koruna už mezitím donutila zdejší firmy ke konkrétním opatřením. Řada z nich nově ohlásila převedení části platů svých zaměstnanců na eura. „Je rozhodně dobré do toho zainteresovat i zaměstnance. Proto aby si uvědomili spoluzodpovědnost,“ prohlásil například Martin Jahn z mladoboleslavské Škodovky, který je zároveň i viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V eurech by se výhledově neměla vypočítávat celá mzda, ale zatím jen prémie. Ani vyplácení celých platů v eurech však firmy nevylučují. Měla by jim to ostatně umožnit i novela připravovaná na rok 2010, kterou nyní sepisuje ministr práce Petr Nečas (ODS).

Po svém zasedání zveřejnila ČNB i aktuální odhad růstu české ekonomiky. Oproti dosud předpokládaným 4,7 procenta by měl letos HDP růst o 4,1 procenta.

Snopková na svobodě

Někdejší poradkyně sociálnědemokratického ministra financí Iva Svobody Barbora Snopková byla podmínečně propuštěna z vězení. Snopková byla spolu se Svobodou odsouzena v roce 2005 na pět let žaláře za vytunelování mělnického výrobce kočárků Liberta. Za mřížemi strávila tři a půl roku, její propuštění navrhl ředitel ruzyňské věznice. Svoboda nastoupil trest později, proto může Snopkovou následovat nejdříve za tři měsíce.

Svoboda se stal vůbec prvním z členů polistopadových vlád odsouzených k nepodmíněnému trestu vězení. Ministrem financí byl ve vládě Miloše Zemana, od roku 1997 byl místopředsedou ČSSD a spolu se Snopkovou měli na starost stranickou pokladnu. Když stáli v letech 1996–98 v čele mělnické fabriky, získali na její provoz od IPB šestimilionový úvěr. Peníze však použili na splacení dluhů své firmy Omnia.

Železniční neštěstí

Největší železniční nehoda za posledních deset let si vyžádala sedm mrtvých a na sedmdesát zraněných. Vlak EuroCity havaroval ve Studénce u Ostravy. Před soupravu projíždějící rychlostí 120 kilometrů v hodině se zřítila část mostu, který právě procházel opravou.

Padesát let stará mostní konstrukce se začala opravovat letos v dubnu kvůli dezolátnímu stavu. Mezi oběťmi nehod jsou i polští občané. Na místo přijel premiér Mirek Topolánek. K nehodě přitom nemuselo dojít. V okamžiku pádu mostu měl být rychlovlak mířící z Krakova do Prahy o mnoho kilometrů dál. Měl ale desetiminutové zpoždění.

Policie šetří justiční palác

Ze skříně vykoukl další kostlivec z éry Pavla Němce na ministerstvu spravedlnosti. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil a posléze oznámil policii, že Justiční areál v Brně stál třikrát více, než bylo plánováno.

Stavbu areálu schválil před svým odchodem z funkce právě bývalý předseda US-DEU a dnešní poradce vlády. Původně měla budova stát okolo osmi set milionů, podle zjištění NKÚ ale nikdo z lidí odpovědných za peníze daňových poplatníků neprotestoval, když se cena budovy navyšovala, až přesáhla dvě miliardy. Němcův nástupce Jiří Pospíšil (ODS) sice některé náklady (například luxusní squashový kurt) seškrtal, i tak ale projekt přivedl rezort spravedlnosti do finančních potíží.

Nemoci hrozí

Českem obcházejí choroby, které jsme pokládali za dávno „podchycené“. Do té první skupiny patří černý kašel, podle údajů Státního zdravotního ústavu jím za prvních šest měsíců letošního roku onemocnělo 274 lidí. To je o pětinu víc než za loňský rok. Do druhé pak žloutenka typu A, která propukla u pražských narkomanů a která se – díky snadné přenositelnosti – rychle rozšířila. Z metropole je devadesát procent ze 130 případů, které za první půlrok lékaři zaznamenali.

„Rekordní“ sezonu mají také klíšťata – nakazila letos téměř čtyři tisíce lidí, což je nejvíc za poslední čtvrtstoletí. Jde přitom o vážná onemocnění – klíšťovou encefalitidu (zánět mozkových blan) či lymskou boreliózu. Encefalitidou letos onemocnělo nejvíc lidí v novodobé historii testování.

Reformátor Gandalovič

Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) oznámil svůj plán, co bude za českého předsednictví v první polovině příštího roku prosazovat při debatě o reformě společné zemědělské politiky.

Gandalovič chce tlačit na snižování dotací do zemědělství a naopak na větší podporu rozvoje venkova a jeho infrastruktury. O přestavbě nákladného systému, který Unii ročně stojí bezmála polovinu jejího rozpočtu, se mluví už roky.

EU si naplánovala znovu debatu otevřít právě během českého „šéfování“, dlouhodobě se pak sedm-advacítka dohodla, že do roku 2013 sníží náklady na zemědělské dotace na 23 procent rozpočtu.

Soutěž na knihovnu mimo pravidla

České úřady dostaly z Bruselu dlouho očekávanou odpověď: pravidla soutěže na novou budovu Národní knihovny neodpovídala českým zákonům. Problém spočívá v tom, že Národní knihovna chtěla vypracování projektu zadat rovnou vítězi soutěže, ateliéru Future Systems architekta Jana Kaplického.

Podle Bruselu ale musí být na projekt knihovny vypsána nová soutěž podle zákona o veřejných zakázkách. Co stanovisko Evropské komise, které si vyžádal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, způsobí, ale není jasné. Rozhodnutí, jak dál postupovat, je teď v rukou ministerstva kultury, zřizovatele Národní knihovny. Ministerstvo ale nechce nic komentovat. Čeká na písemné stanovisko komise s komentářem ÚOHS.

Řinčení zbraní na Kavkazu

Koncem minulého týdne se Gruzie a Rusko přiblížily válce. Gruzínské vládě podle jejích slov došla trpělivost s útoky separatistů v provincii Jižní Osetie, a rozhodla se zde proto „nastolit ústavní pořádek“. Armáda v noci ze čtvrtka na pátek bombardovala hlavní město provincie Cchinvali a v pátek začala vojenskou ofenzivu. Prezident Michail Saakašvili mobilizoval všechny zálohy a v sobotu vyhlásil stanné právo. Osetské separatisty brání ruští vojáci, ruské stíhačky během soboty údajně bombardovaly několik gruzínských vojenských základen. Ruský premiér Vladimir Putin již v pátek pohrozil „tvrdou reakcí na agresivní činy“.

Jižní Osetie, stejně jako druhá vzbouřenecká provincie Abcházie, totiž Gruzii patří pouze formálně. Počátkem 90. let se chtěly od Gruzie odštěpit a ve válce se dokázaly ubránit. Žádný stát na světě, ani Rusko, je však oficiálně neuznal – ani poté, co si obyvatelé Jižní Osetie nezávislost odhlasovali ve dvou referendech, naposledy v roce 2006.

Počet obětí je nejasný, jihoosetští představitelé během sobotní uzávěrky Respektu hovořili o 1500 mrtvých civilistech a 30 tisících uprchlíků, z města Cchinvali zbyly jen trosky. Zemřelo údajně i patnáct ruských vojáků. Rusko totiž Jižní Osetii hospodářsky i vojensky pomáhá a jejich mírové sbory zde kontrolují klid zbraní. Gruzie Moskvu obviňuje ze snahy vzbouřenecké provincie připojit ke svému území. Rusko ale tvrdí, že jen chrání své občany – většina obyvatel Jižní Osetie skutečně vlastní ruské pasy.

Gruzie ruskou armádu obvinila z bombardování gruzínských měst a oznámila sestřelení dvou ruských stíhaček, Rusové to však odmítli jako nesmyslné. Obě strany se vzájemně obviňují z porušení příměří.

Podle zpravodajských agentur se v pátek a sobotu další gruzínská armádní vozidla pohybovala směrem k Osetii a Gruzínci začali stahovat své vojáky z Iráku. Z druhé strany prý přes ruskou hranici přecházely stovky ozbrojených dobrovolníků ochotných bojovat za nezávislost Jižní Osetie a podle gruzínského prezidenta Saakašviliho už do Gruzie přejelo 150 ruských tanků a další konvoje obrněných vozů jsou na cestě k hranici. Zatímco obě strany řinčely zbraněmi a z Moskvy a Tbilisi do světa přicházely protichůdné informace, zůstávala většina obyvatel Cchinvali po celý víkend ukryta před bombami v bunkrech.

Rwanda viní Francii

Francouzští politici prý před patnácti lety věděli o chystané genocidě ve Rwandě. Jejich vojáci pomáhali vycvičit a vyzbrojit jednotky militantních Hutuů. Ti v roce 1994 během několika týdnů zavraždili 800 tisíc příslušníků menšinového „národa“ Tutsiů. Píše se to ve zprávě nezávislé rwandské komise, zveřejněné minulé úterý. Francouzští vojáci se údajně i přímo na genocidě podíleli, například znásilňováním tutsijských žen.

Rwandská vláda nyní požaduje obžalobu odpovědných francouzských politiků, mezi něž patří například i bývalí premiéři Dominique de Villepin, Édouard Balladur nebo Alain Juppé. Pařížská vláda spoluvinu na genocidě odmítá a obvinění z minulého týdne považuje za „nepřijatelné“.

Bulharská odpověď

Bulharská vláda minulé úterý vyhlásila akční plán pro boj s organizovaným zločinem. Reagovala tak na pozastavení evropských fondů, o kterém Evropská komise v červenci rozhodla kvůli zneužívání bruselských peněz mocnou bulharskou mafií. Premiér Sergej Stanišev, patřící do reformního křídla vládní Socialistické strany, vyzval k „plné mobilizaci všech státních institucí“.

V Bulharsku se nyní mají výrazně zvýšit platy státních zaměstnanců, kteří mají rozdělování evropských fondů na starost. Současně vznikne nový speciální útvar pro boj s organizovaným zločinem a vláda se pustí do odkládaných reforem soudního systému i ministerstva vnitra. Podle Bulharů mohl jen tlak z Bruselu politiky dotlačit k reformám a tato předpověď se minulý týden začala naplňovat.

Írán odmítl nabídku

Íránská vláda minulý týden odmítla nabídku pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa, aby výměnou za rozsáhlou hospodářskou pomoc Írán zastavil svůj jaderný program. Prezident Mahmúd Ahmadínežád k tomu řekl, že ze svého jaderného programu „neustoupí ani o iont“, protože Írán má na rozvoj jaderné energetiky údajně stejné právo jako všechny ostatní státy.

Spojené státy a EU předem varovaly, že v případě odmítnutí kompromisního návrhu zpřísní mezinárodní protiíránské sankce. Rada bezpečnosti OSN se však během minulého týdne na žádných konkrétních trestech neshodla. Podle Šaula Mofaze, který má největší šance nahradit Ehuda Olmerta ve funkci izraelského premiéra, by Írán mohl vyrobit jaderné zbraně už v roce 2010.

Olympijský velkofilm

2008 bubeníků odbubnovávalo poslední minuty před okamžikem, na který se většina Číňanů a hlavně jejich komunistická elita osm let těšily. V osm hodin a osm minut pekingského času pak v pátek 8. 8. 2008 začaly 29. letní olympijské hry. Osmička, v Asii považovaná za šťastné číslo, má hrám pomoci v tom, aby se staly nezapomenutelným symbolem čínského návratu mezi velmoci po takzvaných „dvou staletích ponížení“, která se hluboko otiskla do čínského vědomí. S rozpočtem 40 miliard dolarů jsou pekingské hry nejdražší v historii, kvůli čínské komunistické diktatuře zase jedny z dosud emocionálně nejvyhrocenějších.

Dramaturg zahajovacího ceremoniálu, režisér Čang I-mou, po vzoru svých velkofilmů Hrdina a Klan létajících dýk připravil světly, barvami a stovkami tančících těl oplývající show. Čtrnáct tisíc tanečníků, z toho 9 tisíc vojáků Čínské lidové armády, tři roky nacvičovalo spartakiádní, pohybující se lidské obrazce.

Představení mělo diváky ohromit megalomansky prezentovaným bohatstvím čínské civilizace a jejích dějin. Svitky papíru, umění kaligrafie, Velká čínská zeď, Konfucius, hedvábná stezka, tai či, první čínský astronaut ve vesmíru… Tanečníci na ploše Národního stadionu ztvárnili čínský přínos světu a dostalo se nakonec i na pestrobarevně oblečené školáky a školačky, kterým učitelky předaly obří štětce k malování obrázků na téma ekologie. Na rozdíl od lásky k přírodě prostor nedostal Mao Ce-tung ani jiné milníky šedesátileté vlády komunistické „dynastie“. Devadesát tisíc diváků potom při průvodu sportovců nadšeně tleskalo i výpravám z Hongkongu a Tchaj-wanu.

Na zahajovacím ceremoniálu se navzdory vzletným slovům během jarních nepokojů v Tibetu sešli skoro všichni významní světoví státníci. George Bush, který podle vlastních slov na hry přijel především jako velký sportovní fanda, však den před slavnostním zahájením zkritizoval čínské porušování lidských práv a útlak v Tibetu. Mlčet odmítlo i čtyřicet sportovců, kteří podepsali petici za ochranu náboženských svobod v Číně, především v Tibetu, adresovanou čínskému prezidentovi Chu Ťin-tchaovi.

A na „nepříjemnosti“ si v příštích dvou týdnech budu muset organizátoři her zřejmě zvyknout, a to ačkoli v ulicích Pekingu hlídkuje přes 150 tisíc policistů. Minulé pondělí v oblasti obývané muslimskými Ujgury při atentátu zemřelo šestnáct čínských celníků. Před čínskými ambasádami v Nepálu a Indii koncem týdne demonstrovali buddhističtí mniši a exiloví Tibeťané. A Peking se i v první den olympiády ztratil ve smogu, vidět prý bylo jen na několik stovek metrů. Tři američtí návštěvníci byli v pátek poblíž olympijského stadionu zatčeni při pokusu vyvěsit tibetskou vlajku.

Čínský režim navíc minulý týden pokračoval v cenzuře internetu, ani novináři se nemohli podívat na mnohé z vyhledávaných webových stránek. Číňané však slíbili, že třicet tisíc novinářů z celého světa bude moci v následujících týdnech pracovat bez omezení.

Přesto olympijský týden přinesl i jednu překvapivě pozitivní novinku. Poprvé v dějinách komunistické Číny se totiž její vůdce, Chu Ťin-tchao, představil více než dvaceti zahraničním zpravodajům, kteří mu mohli přímo pokládat své otázky. A i „princ gymnastiky“ Li Ning, který zažehl olympijský oheň, nebyl vždy úplně poslušný straně a státu – žije v Hongkongu a odmítá trest smrti.

Respekt

Mezi čtyřiceti olympioniky kritizujícími v petici čínskému prezidentovi politiku říše středu v oblasti lidských práv se objevil i český zástupce. Juniorský mistr Evropy v běhu na 3000 metrů překážek Jakub Holuša připojil svůj podpis k dopisu iniciovanému německou pobočkou Amnesty International během červnového atletického mítinku v Berlíně.

Despekt

Michael Kocáb se chce vrátit do vysoké politiky. Rozevlátý rocker oznámil svůj úmysl ucházet se za Stranu zelených o křeslo v Senátu. Návrh zelených na Kocábovu kandidaturu je projevem otravné celebritizace druhé parlamentní komory. Ropotámo by se už raději měl držet textu svého hitu: „Pražákům těm je tu hej, mě však tu neuviděj.“