Koupit, či nekoupit
Ještě větší dilema než typická otázka v časech dovolené, zda koupit euro za 24, nebo dál čekat, vyvolává pohled na řádek kurzovního lístku, kde v kolonce amerického dolaru stojí zhruba 15 korun.
Ještě větší dilema než typická otázka v časech dovolené, zda koupit euro za 24, nebo dál čekat, vyvolává pohled na řádek kurzovního lístku, kde v kolonce amerického dolaru stojí zhruba 15 korun. (Text byl psán před čtvrtečním zásahem ČNB a snížením základní úrokové sazby, po níž v pátek oslabila koruna na 16 korun za dolar – pozn. red.)
Přitom začátek ekonomické reformy v lednu 2001 byl spojen s kurzem 27 korun, ale zažili jsme v roce 2001 i dolar za 40 korun. A dokonce i při takovémto kurzu se v USA hodilo leccos kvůli výhodné ceně koupit. To naznačuje, jak neuvěřitelně nízké ceny nyní Čech v USA nebo na amerických webových stránkách zažívá. Dolar teď stojí jen o něco víc než třetinu toho, co jsme za něj platili před sedmi lety, a zhruba polovinu průměrné ceny v posledních patnácti letech.
Vzhledem k tomu, že koruna vůči euru tolik neposílila (stále jsme nad polovinou i těch nejslabších hodnot – například ve zmíněném roce 2001 se cena eura pohybovala mezi 35 a 32 korunami), stojí vysvětlení nejenom na velké „síle“ naší domácí měny, ale i na slabosti amerického dolaru. Za ní stojí nejen současná ekonomické situace v USA, ale také zcela odlišný pohled Američanů na roli směnného kurzu v ekonomice, než je zvykem u nás v Evropě.
Silný, slabý či lhostejný
Máme to v sobě zřejmě již od ministra Rašína, který byl nekompromisním…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu