Báječná léta s antraxem
Šíření strachu je smyslem každého útoku proti civilistům a dopisy s bakteriemi antraxu zafungovaly spolehlivě.



Nad tělem Roberta Stevense si detektivové a lékaři nejdříve lámali hlavu. Každý vojenský lékař ví, že v případě útoku biologickými zbraněmi je potřeba těla mrtvých ponechat svému osudu na bojišti. Fyzický kontakt s sebou nese smrtelné riziko šíření vražedných bakterií. Jenže v tomto případě lékařům v Centrech pro prevenci a zvládání chorob v Atlantě nestačilo před vraždícími mikroorganismy uvnitř usmrceného těla unikat, potřebovali se k nim naopak dostat. Bitevním polem se v těch dnech zdály být celé Spojené státy a nepřítel byl neznámý.
Šíření strachu je smyslem každého útoku proti civilistům a dopisy s bakteriemi antraxu zafungovaly spolehlivě.Třiašedesátiletý fotoeditor bulvárního floridského plátku Robert Stevens se totiž 5. října 2001 stal první obětí bakterií antraxu rozeslaných v dopisních obálkách několika americkým novinářům a dvěma demokratickým senátorům. Kromě Stevense na následky vdechnutí a následnou prudkou plicní infekci zemřeli postupně ještě další čtyři lidé – dva zaměstnanci pošty a dvě zcela náhodné oběti, jejichž korespondence se pravděpodobně dostala do kontaktu s vražednými obálkami. Dalších nejméně sedmnáct lidí bylo bakteriemi zasaženo a mělo obrovské štěstí – buď u nich propukla „pouze“ léčitelná kožní infekce, nebo patřili mezi jedny z prvních známých případů, u nichž se díky včasné léčbě silnými…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu