Rok po Králíkovi
Sdružení klubů letos nasadilo filmové škole přísnou redukční dietu. Na svém kontě má ještě milionový dluh z loňska, a proto sami organizátoři letošní ročník označili za překlenovací. O neuvěřitelnou tisícovku se snížil počet pozvaných hostů, kteří dříve notně zatěžovali rozpočet přehlídky.
Ve Smetanových sadech se dala v pondělí brzy odpoledne zažít i následující situace. U květinového záhonu se dlouholetý šéf Letní filmové školy v Uherském Hradišti Jiří Králík nachází v družném hovoru s mladou dvojicí s kočárkem. Jen o takových padesát metrů dál něco řeší s kamarádem na schodech u kina Hvězda jeho nástupce ve funkci, současný umělecký ředitel Pavel Bednařík.
Idyla? Ani náhodou. Králík, dlouholetá klubistická ikona, je s novým vedením asociace filmových klubů stále na kordy: nedávno na ně kvůli pokračujícím sporům podal žalobu a pár dnů před zahájením akce v Hradišti ohlásil svůj vlastní festival v Písku, termínově se překrývající s uherskohradišťskou „filmovkou“.
Kam je všechny nacpat
Bez ohledu na Králíka či Bednaříka to ale minulý týden v Uherském Hradišti pořádně žilo. Do hlavního festivalového kina houfně proudí diváci. Je pětadvacet minut před projekcí a ve čtyřsetmístném sále je přibližně dvacítka volných sedadel. Nebude se přitom promítat žádný divácky vstřícný film – expresionistickou klasiku F. W. Murnaua Upír Nosferatu, byť okořeněnou živým hudebním doprovodem kytaristy Priessnitz Petra Kružíka, si vychutnají spíše fajnšmekři.
Po sále kmitají brigádníci a navigují poslední šťastlivce na zbývající volná místa. Drobný detail, svědčí ale o tom, jak moc – skoro až úzkostlivě – se tým kolem Bednaříka snaží…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
