Pohlaďte si draka

Mao Ce-tung se Konfucia bál a ještě v závěru své vlády žádal od čínského lidu, aby na veřejných shromážděních odsoudil „reakcionářské“ filozofovy myšlenky, staré dva a půl tisíce let. Jenže karta se obrátila. Maovy portréty sice ještě visí na zdech veřejných budov, ale pekingská vláda se dnes raději obrací ke starému odkazu Konfucia.

Na campusu elitní Čching-chua univerzity byla postavena Konfuciova socha a studium jeho spisů bylo zařazeno do osnov středních škol. Komunistické slogany vystřídalo krédo o „harmonické společnosti“, o níž prezident Chu Ťin-tchao mluví snad v každém projevu.

Konfuciánské učení vyzdvihuje právě společenskou harmonii, respekt k autoritám a odpovědnost vládců k lidu. Komunisté se k němu obracejí v době, kdy Čína kvůli zvyšující se nerovnosti a zkorumpovaným lokálním vládám a oligarchiím ročně zažívá přes osmdesát tisíc rolnických a dělnických vzpour. Čínská vláda ale postupně mění nejen domácí ideologii, ale také svůj vztah ke světu.

Co si myslí Čína?

Rozpočet čínské armády stoupá ročně více než o deset procent. Čína dnes spotřebovává čtyřicet procent světového uhlí a třetinu světové oceli. Podobné statistiky čínského vzestupu pravidelně ohromují čtenáře novin na celé Zemi. Zítřejší svět ale nebude utvářet jen čínský hlad po surovinách a dobývání nových trhů, ale také výsledky diskusí vedených na…