Jak vydělat na památkách

Kdyby to alespoň nebylo tak průhledné: pražský magistrát vždycky vyhlásí, že chce zlepšit finanční situaci nějaké kulturní instituce nebo přizpůsobit její aktivity moderním požadavkům, a pak se ukáže, že jde radním o něco jiného. Tento časopis už psal o kauzách Památníku národního písemnictví, divadel, festivalů, v minulém čísle pak Galerie hl. města Prahy. Podobný průběh má i poslední příběh, který zalomcoval poměry v Pražské informační službě (PIS).

A zase ten audit

PIS vznikla přesně před padesáti lety. Dnes má status městské příspěvkové organizace s posláním propagace Prahy, jejích památek a historie, shromažďování a poskytování informací, služeb pro domácí i zahraniční návštěvníky. Pracuje v ní stovka lidí a několik stovek externistů. Proti obdobným zahraničním institucím, které většinou plně financuje město, má velkou výhodu: z větší části si na sebe vydělá sama. Přesněji řečeno z 85 procent, zbytek (20 milionů korun ročně) dostává od města. Má totiž v péči tak lukrativní místa, jakými jsou Staroměstská radnice, Prašná brána, věž chrámu sv. Mikuláše nebo bludiště na Petříně. Ročně je navštíví skoro milion a půl lidí, kteří jí do kasy přispějí desítkami milionů. V čem je tedy problém?

„Mraky se okolo nás začaly stahovat před dvěma lety, kdy k nám z magistrátu posílali jednu kontrolu za druhou,“ říká bývalý ředitel PIS Václav Novotný…