Svět elektronické nenávisti

„Nechť národ v míru promlouvá k jiným národům.“ Toto motto, které si před osmdesáti lety zvolila britská veřejná stanice BBC, odráželo její velkou naději. Víru, že moderní způsoby komunikace pomohou vytvořit nová přátelská pouta mezi lidmi, které od sebe dělí odlišná kultura, politické hranice či prostě velká vzdálenost.

Pro ty, kdo se tohoto ideálu dosud nevzdali, musí být deprimující sledovat nejnovější trendy vývoje internetu. Vlády se na svých oficiálních stránkách podle očekávání chlubí svými úspěchy a snaží se – obvykle dost neobratně – obhájit své vidění světa ve sporech o území, symboly nebo historická práva či křivdy.

Daleko znepokojivější ale je, jak pomocí divů elektroniky rozdmychávají nenávist mezi státy, rasami či náboženskými vyznáními mladí uživatelé internetu – tedy právě ti lidé, které by internet mohl osvobodit z pout státem prosazovaných ideologií.

Zabij si svého…

V některých případech se zdá, že tito kyberradikálové pracují na objednávku své vlády, nicméně často vyvíjejí činnost i na vlastní pěst, odhodláni trumfnout své politické vůdce v propagaci zášti vůči tomu či onomu ďábelskému nepříteli.

Podívejme se jen na to, jakou odezvu vyvolal v Rusku lotyšský dokument Sovětská historie, který přirovnává komunismus k fašismu. Kdyby se tento film objevil před pěti lety, vydal by Kreml rozzlobené…