Ropná pomsta

Tu věc je potřeba přiznat si hned na začátku. Problém naší závislosti na ruské ropě, na ruském zemním plynu a na ruském obohacování uranu ani po Putinově optimisticky znějícím prohlášení nikam nezmizel. Je tu a po týdnu omezených ropných dodávek se nemůžeme tvářit, že se nic neděje. Podobný krok může kdykoli přijít znovu, je tedy důvod z něj mít obavy?

Zatím spíše ano, nicméně za tichem či diplomatickými slovy znějícími z vládních kanceláří přece jen najdeme zárodky koncepce, která by měla zabránit, aby se naše někdejší politické nevolnictví a závislost na Rusku nezměnily v budoucnosti na energetickou porobu.

Tataři straší Prahu

Tisíce diváků, sledujících v minulých letech zručnou jízdu mistra Evropy Radika Šajmijeva po autokrosovém okruhu v Nové Pace, určitě netušily, že pozorují umění muže, na jehož rozhodnutí závisí, zda v budoucnu naplní nádrže svých aut a za jakou cenu. Jinými slovy, zda bude mít Česká republika dostatek energie a za kolik.

Na trati se totiž proháněl nejstarší syn dlouholetého prezidenta Tatarstánu Mintimara Šajmijeva. Muž, který z vůle svého otce ovládá jako soukromník prakticky celou tamní ekonomiku, včetně významného podílu v ropné společnosti Tatněfť, jež je podle mezinárodních smluv dvorním dodavatelem ropy do Česka. Té společnosti, na základě jejíhož rozhodnutí – podpořeného Kremlem – nepřitekla předminulý…