Mám rád lidi, kteří to pročísnou
Konceptuální umělec Ján Mančuška se pohybuje v zahraničních výtvarných síních více než doma. Pravidelně například vystavuje v New Yorku a jeho díla se letos prodávala v hlavní části prestižní výtvarné přehlídky Art Fair v Basileji.
Konceptuální umělec Ján Mančuška se pohybuje v zahraničních výtvarných síních více než doma. Pravidelně například vystavuje v New Yorku a jeho díla se letos prodávala v hlavní části prestižní výtvarné přehlídky Art Fair v Basileji. Proslavil se rozsáhlými instalacemi, které připomínají výtvarné a mentální hlavolamy a vyžadují od diváka velkou míru pozornosti a neobvykle dlouhou dobu nutnou pro jejich vnímání. I proto ale nadlouho zanechávají otisk v jejich myslích. Ján Mančuška teď v České republice vystavuje samostatně po šesti letech, a to v pražském prostoru Tranzitdisplay. Jeho výstava se jmenuje Jihozápadní sloup a jeho stín na začátku novely.
Ve výstavním prostoru Tranzitdisplay v Praze teď vystavujete záznam performance s podtitulem „Poprosil jsem svoji ženu, aby mi začernila na těle místa, která si nevidím“. Co jste během toho pokusu zjistil?
Fotografický záznam se jmenuje Ten druhý. Úmyslně jsem v celé akci nefiguroval já, ale oslovil jsem kamaráda s jeho partnerkou. Performance spočívala v tom, že ona mu postupně začerňovala místa, na která si nevidí, a tak na jeho těle vznikla mapa. Černý zadek, záda, ale taky celá hlava a hlavně obličej. A to byl pro mě strašně silný moment.
V čem?
Teprve když jsem stál před tím úplně černým obličejem, jsem si plně fyzicky uvědomil, že tvář, která je základní formou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu