Je to jako transplantace srdce
Po dlouhých devatenácti letech se čeští občané dočkali návrhu nového občanského zákoníku. Vznikal osm let a skoro tři tisícovky jeho paragrafů se dotknou každého z nás. O komentář jsme požádali jednoho z předních expertů této země, bývalého ústavního soudce a člena katedry občanského práva Právnické fakulty UK Vojtěcha Cepla.
Po dlouhých devatenácti letech se čeští občané dočkali návrhu nového občanského zákoníku. Vznikal osm let a skoro tři tisícovky jeho paragrafů se dotknou každého z nás. O komentář jsme požádali jednoho z předních expertů této země, bývalého ústavního soudce a člena katedry občanského práva Právnické fakulty UK Vojtěcha Cepla.
Když jste se pročítal návrhem nového občanského zákoníku, nad čím jste nejvíc zapochyboval?
Asi nad tím, že se Karlu Eliášovi, který je jeho hlavním autorem, nepodařilo zahrnout do občanského zákoníku i právo pracovní. To je samostatným oborem snad jen v bývalých socialistických zemích. Zvlášť zůstalo i právo obchodní, autorské a vynálezecké.
Co ho k tomu vedlo?
Nevybojoval to, překonala ho síla odborové lobby, jsou tu katedry obchodního a pracovního práva, je tu ministerstvo práce a všichni specialisté hájí svůj obor. Sám Karel Eliáš napsal článek s nadpisem „Vot takoj koděx“, kde vytýkal, že se stále podle sovětského vzoru držíme toho, že pracovně-právní vztah nepatří do soukromého práva, jako kdyby neexistoval trh práce. Návrh nového občanského zákoníku se tak nepřibližuje nejmodernějším zákoníkům evropských zemí.
Co máte na mysli?
Hvězdou je nizozemský občanský zákoník, jehož příprava trvala dvacet let. Zahrnuje všechny soukromě-právní vztahy a neodděluje právo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu