Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

První obvinění za kolektivizaci

Za likvidaci selského stavu komunistickým režimem v 50. letech padlo první obvinění. Bývalý funkcionář národního výboru v obci Třtice na Rakovnicku Rudolf Pavlíček měl podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu podepsat verdikt o znárodnění majetku místního sedláka. Sedmasedmdesátiletý Pavlíček je obviněn z porušování pravomocí veřejného činitele. Za to mu hrozí až deset let vězení.

Úřad chystá i další obvinění. Právníci se však přou o to, jestli je skutek už promlčený. Podle ÚDV Pavlíček a další porušovali tehdejší zákony i tím, že postupně vyvlastňovali hospodářství, sedláky vystěhovávali a kvůli vykonstruovaným obviněním je často posílali do vězení. Teď bude záležet na státních zástupcích a soudech, zda argumentaci ÚDV přijmou.

Koruna a dotace

Kvůli stále silnějšímu kurzu koruny se ztrácejí peníze z evropských dotací. Objem financí určených na čerpání v období mezi lety 2007 až 2013 kvůli sílící koruně poklesl o zhruba 150 miliard korun.

Jak informovaly Hospodářské noviny, už nyní se některé projekty financované z Bruselu kvůli tomu dostávají do problémů. Ty totiž většinou počítaly se starým kurzem třiceti korun za euro. Dnes je ale evropská měna o sedm korun levnější. Jedná se hlavně o projekty určené na pomoc životnímu prostředí. Ministerstvo životního prostředí proto vypracovalo plán, podle kterého by měl stát kurzovní ztráty projektům hradit, pokud spadají pod města a obce. Ztráty by se měly kompenzovat až do čtyřiceti procent.

Reforma policie prošla

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) má důvod slavit. Senát totiž minulý týden schválil jeho policejní reformu. Podle expertů z bezpečnostní branže jde o dobře a s ohledem na technicistní a personální potřeby policie promyšleně napsaný návrh. Například dává finanční svobodu regionálním policejním služebnám. Reforma rovněž do policejních služeben přinese více počítačů a sníží počet policejních úředníků.

To nejdůležitější ale podle expertů návrh neřeší. Neříká, jak opravdu bojovat s největšími bezpečnostními riziky, a nijak neanalyzuje zásadní „průšvihy“, jako bylo třeba zřízení „soukromého“ Grossova policejního týmu Mlýn, který se měl věnovat přímo ministrem určeným kauzám. Stejně tak chybí vysvětlení jiných zásadních věcí. Policie měla roky k dispozici odposlechy zločinců a gangsterů typu Františka Mrázka, Radovana Krejčíře, Tomáše Pitra a desítky dalších, rozhovory, kde si telefonovali s vlivnými politiky, lobbisty, podnikateli. Spisy jako třeba Vabank, Kmotr, Krakatice, Expert a pár dalších prozrazují údajně téměř vše o podhoubí zločinu. Reforma ale nijak nevysvětluje, jak to, že jsme nebyli svědky desítek zatčení, a jak to, že neslyšíme u soudu objasnění, kdo koho korumpoval, vraždil, vydíral.

Langrova reforma má podle odborníků určitě smysl a povede k zajištění lepších podmínek pro práci policistů. Ale bez skutečného ohlédnutí a vysvětlení, proč nikdo nedokázal nic vyšetřit, je návrh ministerstva zatím jen hodně nedotažená práce.

Koaliční dusno kvůli kamionům

Šéf zelených Martin Bursík minulý týden pohrozil odchodem své strany z vládní koalice. Důvodem nakonec nebyly přetrvávající otázky kolem lidoveckého předsedy Jiřího Čunka ani spor o jádro, ale kamiony. Dusno nastalo poté, co zástupci autodopravců přesvědčili premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby odložil plánované rozšíření hodin a ročních období, během nichž kamiony nesmějí na české silnice.

Dnes pro ně platí stopka v době letních prázdnin v pátek mezi pátou odpolední a devátou večerní a v sobotu od sedmé do třinácté hodiny. Celoročně pak platí pro kamiony zákaz jízdy v neděli od třinácti hodin do desáté večer. Vláda se chystala (a taktéž slíbila v programovém prohlášení) zákaz rozšířit na celý rok a ještě ho o dvě hodiny prodloužit.

O rozšíření pátečního zákazu jízd kamionů z letních prázdnin na celý rok se vedou několikaměsíční spory. K jeho zastáncům patří především zelení, naopak občanští demokraté jsou spíše proti. Na obou stranách barikády přitom stojí i další organizace. Zákaz podporuje například Svaz měst a obcí, proti jsou dopravci a také průmyslníci. Dopravci v případě rozšíření zákazu pohrozili blokádami silnic a své požadavky navíc rozšířili – nyní chtějí i zrušení pátečního zákazu přes léto.

Návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, o níž měl kabinet rozhodnout tento týden, se tedy odkládá – podle Topolánka je nutná nejprve studie, jak se rozšíření zákazu odrazí na kondici české ekonomiky.

Premiér pojede na olympiádu

Český premiér Mirek Topolánek přece jenom poletí na letní olympiádu do Pekingu. Minulé úterý uvedl, že čeští sportovci si podporu vysokého ústavního činitele určitě zaslouží. Vzápětí však dodal s odznáčkem tibetské vlajky na klopě: „Nijak to nemění můj názor na události v Tibetu.“

Premiér tak bude zřejmě jediným českým vládním činitelem, který olympijské hry navštíví. Prezident Václav Klaus do Číny nevycestuje ze zdravotních důvodů – zotavuje se z nedávné operace kyčlí.

Premiérovu cestu bude financovat Český olympijský výbor, nikoliv čínská vláda. Topolánka doprovodí jeho syn, jemuž náklady na olympijský výlet zaplatí on sám. V Pekingu stráví tři dny, slavnostního zahájení 8. srpna se však nezúčastní.

Hry naopak už od počátku přijedou podpořit francouzský prezident Nicolas Sarkozy i nejvyšší představitel Spojených států George Bush. Německá kancléřka Angela Merkelová účast odmítla.

Mezinárodní trestní tribunál schválen

Senátoři většinou hlasů schválili smlouvu, kterou Česká republika uznává Mezinárodní trestní tribunál. Stalo se tak po devíti letech od podpisu smlouvy českou vládou.

Proti instituci, která po vzoru norimberského tribunálu soudí nejhorší zločiny, jako je třeba genocida, se totiž ještě nedávno stavěli někteří senátoři ODS.

Česko tak bylo poslední zemí Evropské unie, která soud neuznala. Pravicovým senátorům se nelíbilo, že by podle smlouvy mohl třeba „Václav Klaus být souzen jako hlava státu za účast Česka na válce v Iráku“.

To byl ale mylný výklad. Mezinárodní soud totiž slouží stíhání zločinců ze zemí, které samy nejsou schopné pohnat je před spravedlnost. Schválením smlouvy se české diplomacii uvolnily ruce. Jako předsednická země Unie totiž bude muset Česko za soud lobbovat u zemí, které ho ještě neuznaly.

Senátem prošel zákon o eGouvermentu

Lidé budou moci vyřizovat úřední záležitosti elektronickou formou. Zákon o eGouvermentu prošel Senátem koncem minulého týdne: pro se vyslovilo třiapadesát senátorů z padesáti šesti.

Zákon počítá se vznikem elektronických datových schránek, které umožní nejen vzájemný kontakt mezi úřady samotnými, ale i mezi úřadem a firmami nebo občany. Tedy pokud bude souhlasit i prezident Václav Klaus a zákon podepíše. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v této souvislosti mluví o revoluci v oblasti veřejné správy.

Zřízení datových schránek, do kterých budou zasílány například informace o výpisu trestných bodů z řidičské karty nebo soudní obsílky, nebude pro fyzické osoby povinné. Bezpečnost bude zaručena desetimístným číselným heslem a rozdílným identifikačním číslem, které uživateli přijdou poštou do několika dnů od podání žádosti. Ministerstvo vnitra si od zákona slibuje především snížení byrokracie a úsporu času úředníků i občanů.

Poražená populistka

Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchnerová utrpěla významnou porážku, když horní komora tamního parlamentu zamítla rozdílem jednoho hlasu její plán na prudké zvýšení vývozních přirážek na zemědělské produkty. Dramatická debata v senátu byla vyvrcholením čtyřměsíčního boje mezi vládou a argentinskými zemědělci, jejichž export tvoří drtivou část zahraničních příjmů země (více viz Respekt č. 25).

Hlasování provázely demonstrace v ulicích Buenos Aires, jichž se na obou stranách konfliktu zúčastnilo dohromady přibližně 400 000 lidí. Opozice obviňovala manžele Kirchnerovy mimo jiné z toho, že při svém rozhodování obcházejí parlament a daňové výnosy využívají k populistickým podporám pro své voliče.

Finanční krize neskončila

Předseda Fedu (Federální rezervní systém) Ben Bernanke v úterý před americkými kongresmany varoval před „mnoha obtížemi“, které stále ještě stojí před americkou ekonomikou. Nástupce Alana Greenspana upozornil především na očekávaný nízký ekonomický růst kombinovaný s vysokou inflací. Vystoupení šéfa Fedu obratem otřáslo trhy a vedlo k dalšímu oslabení dolaru.

Bernanke ve svém prohlášení upozornil, že politici musejí udělat všechno pro to, aby se zvětšující míra inflace nestala dlouhodobým trendem. Hrozba inflace podle něj v poslední době výrazně zesílila kvůli stoupajícím cenám ropy a dalších komodit.

Záhada Kaczynski

Polský prezident Lech Kaczynski změnil názor a po diskusi s francouzským prezidentem Sarkozym v Paříži oznámil, že nebude stát v cestě ratifikaci Lisabonské smlouvy. Smlouvu již dříve schválil polský parlament, Lech Kaczynski však po irském „ne“ opakovaně tvrdil, že dohodu nepodepíše. Polsko bratrů Kaczynských bylo překážkou i během vyjednávání smlouvy. Polského prezidenta v jeho rozhodnutí nepodepsat parlamentem již schválenou smlouvu jako jediný významný evropský státník výslovně podpořil prezident Klaus.

Polští i další evropští novináři spekulovali o tom, co prezidenta Kaczynského ke změně postoje vedlo, politici však krok odmítli blíže vysvětlit.

Změna plánu

Spojené státy radikálně změnily strategii a rozhodly se vyslat svého zástupce na přímá vyjednávání s Íránem o íránském jaderném programu. Washington kromě toho odmítl dementovat zprávy, že příští měsíc budou v Teheránu poprvé od islámské revoluce v roce 1979 umístěni američtí diplomaté.

Spojené státy nechtěly až dosud s Íránem jednat přímo až do okamžiku, než zastaví svůj jaderný program. V jeho rámci Írán vybudoval továrnu na průmyslové obohacování uranu a snaží se zvládnout chod tří tisíc centrifug. Nyní se ovšem k vyjednavačům z Británie, Francie, Německa, Ruska a Číny přidá také William J. Burns, třetí nejvýše postavený zástupce ministerstva zahraničí USA. Ke kontaktům na tak vysoké úrovni nedošlo mezi Washingtonem a Teheránem už třicet let.

Írán dostal již před měsícem novou nabídku, spočívající na jedné straně ve zpřísnění sankcí a na druhé v odkladu těchto sankcí na šest měsíců, během nichž Teherán pozastaví svůj jaderný program. Nabídka obsahuje příslib budoucí ekonomické spolupráce, bezpečnostních záruk a mezinárodní pomoci s mírovým jaderným programem.

Evropští vyjednavači účast amerického zástupce uvítali. Již dříve opakovaně tvrdili, že Írán odmítá brát jakékoliv návrhy vážně, pokud nejsou podpořeny souhlasným postojem Spojených států. V samotné Americe se nová taktika vlády setkala s rozpolcenými reakcemi. Bývalý velvyslanec USA při OSN John Bolton Bushovu administrativu tvrdě označil krok za „důkaz úplného intelektuálního kolapsu této vlády“. Z řad umírněnějších republikánů a především demokratů naopak zaznívala chvála.

Neradostná výměna

Izrael a šíitské hnutí Hizballáh si vyměnily zajatce a ostatky padlých. Izrael předal Hizballáhu několik vězňů a ostatky přibližně 200 bojovníků zabitých v pohraničním pásmu mezi zeměmi během války v roce 2006. Hizballáh odevzdal těla dvou izraelských vojáků, jejichž zajetí zmíněnou válku vyvolalo.

Izraelská veřejnost přijala návrat ostatků vojáků se zármutkem. V Libanonu naopak propuštění vězňů vyvolalo bouřlivé oslavy.

Izraelské armádě se po únosech v roce 2006 nepodařilo zasadit Hizballáhu zničující úder. Bezpečnostní odborníci varovali, že výměna ostatků za propuštění živých vězňů může být povzbuzením pro další únosy.

První zatykač na hlavu státu?

Žalobce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu minulé pondělí obvinil prezidenta Súdánu Umara Bašíra z genocidy a vyzval k jeho zatčení. O tom, jestli na Bašíra bude opravdu vydán mezinárodní zatykač, rozhodnou soudci v Haagu.

První stálý soudní tribunál s celosvětovou působností tak chce poprvé ve své šestileté historii stíhat úřadujícího prezidenta. Bašírovi klade za vinu zločiny, k nimž dochází ve východosúdánském Dárfúru. V oblasti podle OSN zemřelo od vypuknutí konfliktu v roce 2003 zhruba 300 tisíc lidí a více než dva miliony lidí přišly o domov. „Potlačení revolty, jímž vláda ospravedlňovala rozpoutání války, bylo jen záminkou. Ve skutečnosti šlo o genocidu,“ řekl hlavní haagský prokurátor Luis Moreno-Ocampo. Zda zločiny v Dárfúru jsou „genocidou“, za níž chce Moreno-Ocampo Bašíra soudit, nebo „obyčejnými“ zločiny proti lidskosti, se odborníci zabývající se tímto regionem zatím nedokázali shodnout.

V súdánské metropoli relativně oblíbený Bašír obvinění odmítl. „Mezinárodní soud neuznáváme, a proto nemá nad občany Súdánu žádnou pravomoc. Každý návštěvník Dárfúru navíc ví, že tato obvinění jsou lživá,“ prohlásil v súdánské televizi. OSN poté ze strachu z odvety stáhlo ze země většinu svých zaměstnanců.

Překvapivý tah haagského prokurátora potěšil vůdce dárfúrských rebelů. Postup Haagu naopak kritizuje mnoho diplomatů včetně Tanzanie, předsedající zemím Africké unie, protože podle jejich názoru ještě více zablokuje mírové rozhovory mezi súdánskou vládou a rebely. Tyto smíšené reakce na Bašírovo obvinění odrážejí dlouhodobé dilema tribunálu – snaha o docílení spravedlnosti totiž může v konkrétních konfliktech bránit mírovému řešení.

Soudci Mezinárodního trestního tribunálu se zatím zabývají čtyřmi africkými krizemi – kromě Dárfúru ještě zločiny ve východním Kongu, ve Středoafrické republice a v severní Ugandě. Právě zatykač ICC na vůdce ugandské Armády božího odporu Johna Konyho zatím nejlépe obnažil toto dilema soudu – brutální vzbouřenci pohrozili, že válku ukončí pouze výměnou za mezinárodní imunitu. Ugandská vláda ICC připisuje část viny za protahování války.

Respekt

Senát schválil zákon umožňující širší ochranu zvířat. Zkrátil například povolenou dobu jejich převozu na jatka, zakázal přistřihávání křídel ptáků a omezil pokusy na zvířatech jen na takové případy, kdy není jiná možnost zkoušet léky a preparáty. Zvýšily se i pokuty za týrání a usmrcení zvířete. Jedinou spornou částí zákona je 50 tisíc pokuty za venčení psa bez vodítka.

Despekt

Radio Wave, stanice pro mladé, přestane od září vysílat na analogových frekvencích Českého rozhlasu. Zůstane jenom na digitálních sítích a internetu. Generální ředitel ČRo Václav Kasík tak po několika měsících ustoupil tlaku rady rozhlasu, podle které Radio Wave porušuje zákon. Komerčním stanicím zmizí z éteru konkurence vysílající bez reklam.