Drahá láce

„Bude to za stopade za hodinu,“ řekl mi šéf party kopáčů, kterou se mi konečně podařilo sehnat. Souhlasil jsem, neboť najít dnes k práci svolného řemeslníka (viz článek na str. 25–27) není samozřejmostí. Až pak mi došlo, že těch „stopade“ je deset amerických dolarů, za které se dnes v Americe slušně najíte v čínském bistru a možná vám zbude ještě na kafe ve Starbucks. Při takovéto hodinové mzdě si dnes český kopáč vydělá za tři dny víc, než kolik byla v roce 1993 česká průměrná měsíční mzda (200 dolarů).

Za těmito čísly stojí částečně pád dolaru, ale i tak je tempo bohatnutí naší země v poslední době neuvěřitelné. Jen v menší míře za to může ekonomický růst a změny v ekonomice v poslední dekádě. Větší mírou k tomu přispívá posilování kurzu koruny.

Jenže dopady toho, že koruna za poslední rok posílila vůči euru o více než pět korun, jsou mnohem hlubší a ne jen příjemné (jako například levnější zahraniční dovolené a nižší ceny v obchodech, které kurz postupně přinese). Můžeme za to zaplatit zpomalením růstu ekonomiky, vyšším množstvím lidí bez práce, a dokonce i ekonomickou nestabilitou, která nás může poslat zpátky do české reality před „raketovým kurzovým zbohatnutím“.

Skutečnost, že při současném propadu dolaru se jen velmi bohatý či kulturou posedlý Američan vydá do Evropy, je notoricky známá a platí to také třeba pro Prahu…