Starbucks po česku

Podnikání je riziko, a aby bylo co nejnižší, měl by člověk vsadit na jistotu, která ovšem vylučuje originální nápad. Přesto se najdou výjimky. Jednou z nich je podnik Martina Šampalíka a Jaroslava Stuny, kteří stavěli na jistotě, ale uplatnili přitom unikátní myšlenku. Co je v Česku jistota? Pivo. A originální nápad? Hospoda, ve které si můžete načepovat sami, aniž byste museli vstát od stolu. To by samo o sobě nestačilo, unikátním dělá jejich podnik fakt, že to celé pojali jako hru. První pivní bar otevřeli před třemi lety, od té doby se síť rozšířila o dalších sedm restaurací. A o jejich nápad je už velký zájem i za hranicemi.

Hurá, vedeme

Na první pohled se pivní bar pánů Šampalíka a Stuny v Plzni nijak neliší od stylových sklepních barů nebo hospod. Míjíme výčepní pult a instinktivně pokračujeme dál. Projdeme krátkou klenutou chodbou z červených cihel a octneme se mezi stoly. Až tady může host znejistět. Na každém stole totiž stojí naleštěná pípa s třemi kohoutky a nevelkou obdélníkovou obrazovkou. Je to počítač, který měl původně jen monitorovat spotřebu, ale přímo si říkal o větší využití.

V první fázi přišli majitelé s tím, že srovnávali, kolik se u stolů vypije piv, a na základě toho nechali počítač sestavovat žebříček. Výsledky mohli lidé sledovat on-line. Byl to chytrý tah. Nikoho do ničeho nenutili, nikdy oficiálně nevyhlásili…