Problémy, které nejsou

Jan Komárek

(1979) je doktorandem na Právnické fakultě Oxfordské univerzity, kde rovněž vyučuje právo EU. V letech 2004–2006 pracoval pro vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudním dvorem.

Podle Jana Zahradila je „nejrizikovější“ součástí nové smlouvy Listina základních práv EU. Příliš ale nevysvětluje, proč by tomu tak mělo být. Pouze v rozhovoru pro Právo zmiňuje, že by na základě listiny mohl Evropský soudní dvůr vynést nějaký „nález, kterým se prolomí do národního práva České republiky“.

Nechci zpochybňovat samotnou myšlenku přezkumu Lisabonské smlouvy. Současné přešlapování okolo smlouvy však zoufale navazuje na zbytečné „polemiky“ týkající se euroústavy. Zase nás ochránci národní suverenity varují před nebezpečími přicházejícími z Unie. Když však mají blíže vysvětlit, v čem ta nebezpečí spočívají, tápou.

Janu Zahradilovi bych připomněl, že se evropské právo „vlamuje“ do právních řádů členských států již několik desítek let a listina na tom změní pramálo. Naopak, listina v sobě obsahuje ustanovení, která mají vliv evropského práva na národní ústavy omezit. Například požadavek, aby v případě, že bude standard ochrany základních práv na evropské úrovni nižší než ten, který zajišťuje ústava některého členského státu, nemohl evropský standard převážit. Na…