Neznámý vesmír

Lidé se po staletí pokoušejí poznávat svět kolem sebe, svět plný záhad a podivných jevů. A často se stává, že uvěří věcem zdánlivě samozřejmým. Stačí se podívat na noční oblohu. Hvězdy se během noci přemisťují po kružnicích. Jak snadné je uvěřit, že jsou zavěšeny na křišťálové klenbě, která se otáčí kolem nás.

Do roku 1998 jsme věřili tomu, že náš vesmír tvoří především hvězdy, planety, hvězdokupy, překrásné mlhoviny a galaxie, které vidíme v dalekohledech. Opět se ale zdá, že vše je jinak: všechny tyto pozoruhodné objekty, celý svět složený z atomů, představuje pouhá čtyři procenta celkového množství hmoty a energie ve vesmíru. A co je ten zbytek? Mysteriózní temná energie rozfukující vesmír zrychlenou expanzí a temná hmota vytvářející pavučinovou síť vláken a stěn.

Všudypřítomné fluidum

Měření vzdáleností ve vesmíru je docela obtížná věc a astronomové k němu využívají různých triků. Měří například zdánlivý pohyb hvězd na obloze způsobený oběhem Země kolem Slunce, z něhož lze určit vzdálenosti nejbližších hvězd. Existují i jiné možnosti, všechny však selhávají na skutečně velkých, tzv. kosmologických vzdálenostech.

Na konci 20. století se k určování vzdáleností začaly používat supernovy typu Ia. Jsou to explodující hvězdy (viz rámeček na str. 57) které mají stejnou svítivost. Lidé konečně objevili „standardní svíčku“ zářící vždy stejným způsobem.
…