Kniha je masáž pro ego

„Nechceme být školní časopis ani nástěnka, ale obstát tak, aby si nás otvírali i čtenáři Tvaru nebo Hosta. Na přátele máme ještě tvrdší měřítka než na cizí,“ říká básnířka Jitka N. Srbová (1976) v podzemním sále pražského studia Paměť. Před chvílí tu skončil večer autorského čtení internetového almanachu Wagon, jehož je šéfredaktorkou. Velkou premiéru na něm měli dva básníci exotických jmen Augustin Šípek a Moerdor. Z jejich vystoupení bylo cítit vážné soustředění a napětí: ten večer totiž oba poprvé vystoupili z elektronické anonymity před živé publikum.

Literární čtvrtletník Wagon vytváří ve svém volném čase pětice mladých lidí, která se seznámila na internetu. Za čtyři roky kolem sebe dokázali rozvinout síť „papírových“ i internetových autorů a Wagon se tak začíná dostávat do povědomí veřejnosti. Jitka N. Srbová (písmeno uprostřed jména je relikt její internetové přezdívky Natasha) vystudovala Fakultu humanitních studií UK a dnes se živí jako reklamní textařka.

Propagační slogany se jí prý píší snadno, zato s poezií je to mnohem těžší: „Chci, aby to bylo absolutně přesný, aby to zmrazilo čtenáře jako blesk. Jazyk je pro mne nejdokonalejší nástroj a poezie zas nejdokonalejší způsob vyjádření. Tam, kde se to protne, je moje meta. Pekelná.“

U Srbů doma měli tři knihy básní: Zpěvy staré…