Ti s nejlepší pamětí

Jak v generacích Rolling Stones nebo Portishead udržet přirozený zájem o lidové písničky? V Anglii se to povedlo folkrockovému rodu, jehož rodiče (Norma Watersonová a Martin Carthy) a dcera (Eliza Carthyová) platí za vrchol tamní hudební scény. Tahle rodina téměř necestuje: v Anglii jsou tak hvězdní, že dál nemusejí, a pak téměř sedmdesátileté Normě neslouží zdraví bezchybně. Festivalu v Náměšti nad Oslavou a jeho dramaturgovi Michalu Schmidtovi se tedy podařil mimořádný kousek. Dobyvatelé ztracených písní tu vystoupí příští čtvrtek na Folkových prázdninách.

Neboj se té elektřiny

V 60. letech jezdili sestry Norma a Lal s bratrem Mikem po Anglii a nahrávali songy od pamětníků. Měli blízko k folkařům, ale dylanovské heslo „zpívej o těchhle časech“ si vyložili jinak. Nepsali vlastní písně. Místo toho si jako dvacetiletí pěstovali cit vybírat z minulosti to životaschopné. A skvěle, čelem spiklenecky k sobě, zpívali své vykopávky ve vícehlasech. Když si o tom Martin Carthy, Normin nápadník, povídal s Paulem Simonem, naučil ho písničku Scarborough Fair. Simon ji pak naučil zbytek světa. Jestlipak mu to Carthy někdy záviděl? Nemusí: má život plný satisfakce a Řád britského impéria, který mu královna udělila za zásluhy o anglickou kulturu.

Carthy byl jedním z prvních, kdo se do lidové písně opřel s elektrickou kytarou. „Když jsem jednou v…