Milovala velká gesta

Napsat historickou knihu, která se podobá spíše filmovému scénáři, je vskutku odvážným činem. Švédský historik a spisovatel Peter Englund (1957) je však nejen skvělým vypravěčem, ale především experimentátorem. Jeho tři nejznámější knihy, z nichž dvě již vyšly česky (Nepokojná léta. Historie třicetileté války; Nepřemožitelný. Historie první severní války), jsou příběhy vystavěné na postavě fiktivního soudobého pozorovatele, vypravěče, vojáka, grafika a kreslíře Erika Dahlbergha. Englund v nich došel na samou mez psaní historie jako románu. Dějiny se mu pod rukama mnohdy mění v epos, v němž sny a realita splývají vjedno.

Ve Stříbrné masce, kde zpracovává život královny Kristiny, se však vymezuje vůči svým starším velkolepým freskám. Odvrací se od rozmáchlého celku k drobným detailům a podává je jako literárně skvěle vystavěné etudy – jakési glosy k tématu.

Proti proudu

Experimentátor Englund zavrhuje klasickou chronologickou linii a místo ní předkládá mozaiku z epizod a motivů, jež prostupovaly Kristinin život. Jakousi kostru zde představuje její vztah k divadlu. Jak ve Švédsku, tak později v Římě byla královna divadelní mecenáškou a pokoušela se (spíše neúspěšně) přivést na jeviště i ženy. Právě na základě její lásky k divadlu Englund analyzuje Kristininy sklony k teatrálnosti a velkým gestům. Přenášela je na pole praktické politiky 17. století,…