Lepší zatím nemáme

Člověk se nejdřív pořádně vyděsí. A vzápětí ho popadne chuť utéct před tou katastrofou někam do lesa. Jak je vlastně možné, že Česká republika se na světovém žebříčku, který hodnotí státy podle šetrnosti jejich ekonomiky k životnímu prostředí, propadla o plných šedesát míst? Jednoduše: právě při četbě alarmující zprávy, kterou minulý týden přinesla česká média, platí, že nic není tak horké, jak to na první pohled vypadá.

Ne zcela přesný

V první řadě je třeba hledat odpověď na otázku, o čem onen nelichotivý žebříček, který Česko posadil ve světovém měřítku na 68. příčku, daleko za Slovensko, Slovinsko a Litvu, vlastně vypovídá. Na světlo se dostal díky čerstvému vydání amerického magazínu Newsweek. Novináři se v něm podrobně věnují seznamu 150 zemí světa, který na základě hodnocení pětadvaceti indikátorů stavu životního prostředí letos v lednu sestavili experti z prestižních amerických univerzit Yale a Columbia. Oněch pětadvacet indikátorů pak výzkumníci slili do jediného čísla – indexu ekologického výkonu (EPI), který by měl podle představ autorů jediným číslem vypovědět o snaze té které země pečovat o životní prostředí.

Ambice je jasná: EPI (který přišel na světlo v roce 2006 a navázal na starší index trvalé udržitelnosti) by měl o šetrnosti země vypovídat podobně jako HDP (hrubý domácí produkt) o ekonomické kondici. A tady přichází na řadu důležitá poznámka:…