Eva a její svět

V odeonské edici Česká řada vyšla kniha Moniky Zgustové (1957), kterou čeští čtenáři znají nejspíš jako překladatelku či autorku biografie Bohumila Hrabala. Román se jmenuje Zimní zahrada a Zgustová se v něm zabývá osudem jedné ženy mezi dvěma muži, v průběhu několika poválečných desetiletí v Česku.

Hlavní hrdinka (a zároveň vypravěčka) Eva se poprvé objevuje v dětském věku, když se na rodinném pohřbu honí s chlapcem Karlem. Neadekvátní chování předznamenává Karlovu budoucí výstřednost a nepřizpůsobivost. V podobně explikativním světle se nám vzápětí představuje také snaživý chlapec Milan, který Evu ještě v dětském věku udá, že při průvodu prznila prvomájovou píseň. V tu chvíli již známe ústřední aktéry příběhu: dva muže na opačných charakterových pólech a mezi nimi emocemi a dobou zmítanou Evu.

Zátiší plné barev

Autorka nám na jedné straně nabízí málo tajemství, na straně druhé je enigmatická, až jde hlava kolem. „Jsme mimozemšťani,“ říká Evě Karel, který stejně jako ona pochází z buržoazní, tudíž režimu nepohodlné rodiny. Eva se programově uchyluje do světa své babičky s jemným porcelánem a zálibou v umění; na vysokou školu se pochopitelně nedostane, a tak končí v antikvariátu ve Zlaté uličce. Její svět je tedy starosvětsky nostalgický, zároveň jako opisovačka samizdatů aktivně působí mezi disidenty. Věci i lidé, kteří ji…