Během vzhůru

Může se to stát každému. Na horské túře, ve výškách nad tisíc, ale třeba i nad dva tisíce metrů, ho najednou předběhne atlet. Například Pavlína Hanušová:„Jako jiní chodí na celodenní túru, u nás se na výlet běhá,“ vysvětluje jedna z vyznavaček trail runningu, tedy běhu v terénu.

Jako velká část české populace, také ona vyráží o víkendu s přítelem na výlety do přírody. Někdy se zastaví u nějaké pamětihodnosti, ve výletní hospodě si dají oběd. Ale jinak běží, takže se na cestě pohybují asi třikrát rychleji než normální výletníci. Právě běh v terénu, kudy se obvykle jen chodí, anebo často ani nechodí, v lese, ve skalách, ve vysokých nadmořských výškách láká stále víc rekreačních běžců.

Osmatřicetiletá Pavlína Hanušová, povoláním manažerka, nejprve začala vybíhat do brdských lesů, které má kousek za domem, pak s přítelem vyráželi stále dál, po turistických značkách, po krásách Česka. „Díky běhání se ze mě stala patriotka,“ říká. Tím to pro ni ale neskončilo. „Jednou jsem s přítelem jela, ještě jako divačka, na horský maraton do Švýcarska. Viděla jsem, že běh v extrémních podmínkách je ještě větší výzva,“ vypráví dál. A tak minulý víkend uběhla horský Zermatt Marathon, 42,2 kilometru za zhruba šest a půl hodiny, až na vrch Riffelberg ve výšce 2585 metrů nad mořem.

Běh „na výlet“ i extrémní…