Odkaz prezidenta Bushe

Igor Lukeš

(1950) je profesorem na Bostonské univerzitě, kde přednáší historii a mezinárodní vztahy. Publikoval několik knih, například Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis anebo Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu.

Během studené války komunisté prachsprostě lhali. Museli lhát, aby zatajili vražednost a faleš svého systému. Západ lhal taky, ale byl tu rozdíl. Lhaní Sovětského svazu tajilo jeho slabiny, lhaní Západu zakrývalo na demokracii to nejlepší. Tenhle postřeh – s podobnou verzí přišel John le Carré – je dnes znovu aktuální. Ne kvůli novému střetu s Ruskem, ale kvůli válce proti terorismu.

Vraťme se do srpna roku 2001, kdy CIA sdělila prezidentovi, že „bin Ládin je rozhodnut zaútočit na Spojené státy“. Bush na to nereagoval, protože ho tehdy zajímala pouze protiraketová obrana. Měla prý bránit Západ proti číhajícímu nebezpečí. Nejprve šlo o Severní Koreu, brzy se přidal ještě Írán a miliardy se začaly roztáčet: satelity, základna na Aljašce, mobilní platformy, radary v České republice, rakety v Polsku.

Hurá do války s terorismem

Pak přišlo 11. září a lhaní o tom, že za útoky stál Irák, a že má navíc i nukleární, chemické a biologické zbraně. Kdo tomu falešnému evangeliu nevěřil, vypadal jako pštros s hlavou v písku a hazardér s miliony lidských životů. Tuhle kachnu naservírovali neokonzervativci svému prezidentovi, a ten ji po způsobu relata refero předal světu; evropští učňové neokonzervativního řemesla dokonce veřejné žádali, aby se útok na Irák neodkládal; své děti se však na frontu nechystal poslat ani jeden. Protiraketová obrana šla stranou (dočasně) a tak hurá do války s terorismem, jako by to byla třetí říše nebo Varšavská smlouva s maršálem Jakubovským v čele. Kdo neviděl, že tohle skončí katastrofou, byl slepý. „Vůbec to nejvulgárnější na studené válce bylo,“ uzavřel le Carré, „jak jsme se nechali opíjet naší vlastní propagandou.“ Totéž platí pro dnešek.

Bush v úřadu končí. Co nám odkáže? Vojenský rozpočet je okolo 720 000 000 000 dolarů. Jsou to z velké části vypůjčené peníze. Od roku 2001 rostou náklady na zbrojení o osm procent ročně, a bezpečnost je přesto v nedohlednu: za posledních 25 let se 86 procent pumových atentátů odehrálo po roce 2001. V té době stál barel ropy okolo 20 dolarů, teď se šplhá směrem k desetinásobku. Mezi březnem 2001 a květnem 2008 klesl dolar o 43 procent vůči euru a o 38 procent vůči libře. Dlouhá léta měla FBI seznam deseti nejhledanějších zločinců. V únoru 2008 už jich bylo 900 000. Domácí hysterii ilustruje, že zemědělský stát Indiana dal na seznam možných cílů budoucích teroristických útoků 8591 míst. Je známo, že v Iráku padlo přes 4000 amerických vojáků. Jen málokdo ví, že okolo 300 000 z těch, kteří tam sloužili, trpí klinickou depresí; podle odhadů bude léčba stát 6 200 000 000 dolarů.

Budoucí historikové popíšou bin Ládina jako člověka, který dramaticky oslabil Spojené státy. Ne leteckými atentáty, ale tím, že zemi zavedl na scestí, odkud ji Bush odmašíroval do močálu a bažin naší současné krize. Zbavme se iluzí: navrátit legitimitu americké zahraniční politice a vyléčit ekonomiku zdevastovanou neadekvátní Bushovou reakcí na teroristické útoky potrvá léta.