Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Přímá volba prezidenta

Hlavu státu by za pět let mohli volit občané. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) má do konce prázdnin vypracovat varianty, jak by měla přímá volba prezidenta probíhat. Uložila mu to minulý týden vláda. Jestli bude volební systém jednokolový, dvoukolový, kdy do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti nebo jestli zákon stanoví procentní hranici, která umožňuje postup z prvního kola všem, kteří hranici překročí, nechala vláda na Pospíšilovi. Koaliční strany totiž nemají na systém volby ani na míru pravomocí prezidenta shodný názor.

Premiér Topolánek každopádně vyloučil, že by případná změna systému znamenala šanci pro znovuzvolení Václava Klause. „Ústava neumožňuje nikomu kandidovat potřetí, ať se jedná o jakýkoli způsob volby,“ řekl.

Přechod na euro

Česká měna dosáhla rekordní úrovně 23,82 koruny za euro. Exportéři se proto začali loučit s korunou. Aby zabránili ztrátám způsobeným převodem měn, začínají obchodovat výhradně v eurech. Platby ve společné měně požadují i po českých dodavatelích. Například největší výrobce automobilů Škoda prodělal podle vlastních propočtů za první čtvrtletí kvůli silné koruně miliardu korun. Do konce roku by potom silná koruna připravila firmu o tři a půl miliardy korun na zisku.

Firmy nicméně dále budou muset měnit eura za koruny na výplatu mezd, platby daní a sociálního a zdravotního pojištění. Kdy Česko zavede společnou evropskou měnu, není jasné. Vláda se dosud neodhodlala ke stanovení jasného termínu.

Konkurence na dráze

Od 1. července udělala česká železnice zásadní krok k liberalizaci. Do té doby působily České dráhy (ČD) ve dvojí roli: jednak byly dominantním dopravcem, ta druhé pak rozhodovaly o tom, čí vlak kdy na trati pojede. Teď by měla mít jízdní řád na starosti nezávislá státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). České dráhy se tak stávají jen jednou z mnoha společností, které budou na dráze působit.

Otevřel se tím prostor pro konkurenci z řad soukromých dopravců. „Zatímco dřív byla byť teoretická možnost, že České dráhy v roli provozovatele dají přednost svým vlakům, dnes tato varianta odpadá,“ říká šéf Sdružení železničních společností Jiří Mužík. Pod SŽDC přechází také deset tisíc zaměstnanců ČD, kteří zatím měli zmíněnou službu na starosti.

Přes všechny výhody není liberalizace úplně dotažená do konce. Pod kontrolou Českých drah zůstávají výpravčí i budovy nádraží. Skrze ně mohou i nadále konkurenci ztěžovat život. Na druhou stranu budou muset investovat do zchátralých budov.

Největší spory ale panují o peníze, které stát zaplatil Českým drahám jako kompenzaci za převod části majetku na SŽDC. Dvanáct miliard označují soukromí dopravci za přemrštěnou částku, a navíc to podle nich znamená konkurenční výhodu pro ČD, které je chtějí využít na modernizaci vozového parku. „Považujeme to za nedovolenou podporu státu jednomu dopravci, kvůli které bychom nebyli schopní ČD konkurovat. Proti tomuto kroku chystáme žalobu k Evropské komisi,“ říká Jiří Mužík.

Osvobozená Ingrid Betancourtová

Kolumbijská armáda lstí osvobodila ze zajetí levicové guerrily FARC bývalou prezidentskou kandidátku Ingrid Betancourtovou a čtrnáct dalších rukojmích. Betancourtová byla unesena během kampaně v roce 2002 a šest let zadržována na různých místech v džungli. Zprávy z poslední doby a také obrazový záznam z loňského prosince vypovídaly o podlomeném zdraví političky s kolumbijským a francouzským státním občanstvím.

Kolumbijští vojáci rukojmí včetně tří Američanů osvobodili bez jediného výstřelu v převleku za povstalce, kteří měli podle údajného rozkazu nejvyššího velitele FARC za úkol rukojmí přepravit na jiné místo. Šťastná Betancourtová akci popsala jako „naprosto dokonalou“ a především vyzdvihla schopnosti kolumbijské armády.

Kolumbijský prezident Álvaro Uribe prohlásil, že „se blíží konec FARC“. Z celého světa zaznívají oslavná slova a Álvaru Uribemu zasílají pochvalné telegramy nejen spříznění politici, jako je George Bush, ale slova uznání zazněla také z úst předsedy kubánského parlamentu.

Úspěšná operace je výsledkem dlouholeté strategie Uribeho armády, která odmítala ústupky FARC a snažila se přes mnohé protesty o osvobození rukojmích vojenskou cestou. Na rozdíl od Huga Cháveze, který několikrát neúspěšně s povstalci o propuštění Betancourtové jednal a dodnes je podezřelý nejen z dobrých ideových vztahů s povstalci, ale i účasti na jejich obchodu s drogami.

Mercosur a Evropa

Setkání deseti jihoamerických států sdružení Mercosur v argentinském Tucumánu bylo zakončeno podpisem společné deklarace, která tvrdě odsuzuje novou evropskou směrnici o přístupu k nelegálním imigrantům. Prezident Venezuely, země, která teprve čeká na plné členství v Mercosuru, na setkání prohlásil, že „směrnice legalizuje barbarství“. Jeho uruguayský kolega Tabare Vazques evropské státy upozornil, že „nikdo neemigruje pro zábavu, lidé to dělají z nutnosti“.

Předsednictví společenství nyní přebírá Brazílie. Bude se snažit o vyjednání dohody o volném obchodu, kterou se spolek Chile, Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru, Paraguaye, Uruguaye, Peru, Brazílie a Argentiny snaží neúspěšně zavést již od svého vzniku na počátku 90. let.

Přítel Mugabe

Summit Africké unie (AU) neodsoudil násilí a zastrašování, s jejichž pomocí africký diktátor Robert Mugabe zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb. Představitelé členských zemí na zasedání v Egyptě vyslechli Mugabeho projev a doporučili opozici, aby s Mugabeho stranou vytvořila vládu národního usmíření.

Pouze keňský předseda vlády Raila Odinga a botswanský viceprezident Mompati navrhovali, aby bylo Zimbabwe pozastaveno členství v AU. „Pevné vedení, moudrost a morální odvahu“ žádali po vrcholných afrických politicích také Nelson Mandela, Kofi Annan a Desmond Tutu. Podle opozice během násilností organizovaných příznivci Mugabeho zemřelo v Zimbabwe 86 lidí, desetitisíce byly zatčeny, zraněny nebo vyhnány.

Bouře v Ulánbátaru

V úterý v noci propukly v centru mongolského hlavního města Ulánbátaru násilné demonstrace vyprovokované tvrzením opoziční Demokratické strany, že vládní Mongolská lidová revoluční strana zfalšovala sobotní volby. Mongolský prezident Nambaryn Enkhbayar následně vyhlásil čtyřdenní výjimečný stav a zákaz nočního vycházení. Demonstrace, kterých se účastnily tisíce protestujících a při kterých nejméně pět lidí zemřelo, byly největšími násilnostmi od přechodu bývalé komunistické země k demokracii na počátku devadesátých let.

Vláda i nezávislí pozorovatelé tvrdí, že víkendové volby byly spravedlivé. Mongolsko má velké nevyužité zásoby nerostných surovin, obě hlavní mongolské strany mají rozdílný názor na jejich využití.

Hrozivější Afghánistán

Podle nejnovější zprávy Pentagonu byl v červnu počet padlých amerických a spojeneckých vojáků v Afghánistánu nejvyšší ze všech předchozích měsíců od počátku války v roce 2001. Počet padlých Američanů v Afghánistánu zároveň poprvé převýšil počet vojáků, kteří za stejnou dobu zahynuli v Iráku.

Zvyšující se počet spojeneckých obětí odpovídá celkově zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi. Zpráva uvádí, že se dříve roztříštěné aktivity Tálibánu „slévají v houževnaté hnutí odporu“. Americký velitel generálmajor Jeffrey J. Schloesser uvedl, že se počet útoků na spojenecké jednotky v období od ledna do května zvýšil o 40 procent v porovnání se stejným obdobím minulého roku.

Francie chrání EU

Francie se v úterý stala předsednickou zemí Evropské unie. Prezident Nicolas Sarkozy v hodinovém televizním projevu prohlásil, že jeho země přebírá vedení sedmadvacítky v okamžiku, kdy je „s Evropou něco v nepořádku“. Ministr zahraničí Bernard Kouchner zase během oficiálního ceremoniálu poznamenal, že Francie „Evropu přejímá pouze v průměrném stavu“. Z projevu prezidenta Sarkozyho vyplynulo, že hlavním tématem francouzských šesti měsíců v čele sedmadvacítky bude ochrana obyvatel Evropy před nepříznivým dopadem celosvětových jevů (viz box).

Ambiciózní předsednictví Francie bude poznamenáno odmítnutím reformní Lisabonské smlouvy v irském referendu minulý měsíc. Sedmadvacítka se na svém summitu v Bruselu koncem června dohodla, že proces ratifikace v ostatních zemích bude pokračovat a Irsko předloží návrhy na řešení situace na příštím setkání hlav členských zemí v říjnu. Francouzským záměrem je dosáhnout ratifikace ve všech ostatních členských zemích, včetně problematického Česka a Polska, a pokusit se Irsko přesvědčit, aby smlouvu schválilo v opakovaném hlasování.

Předávání evropského předsednictví bylo poznamenáno otevřenými spory. Prezident Sarkozy obvinil komisaře pro obchod Petera Mandelsona z nedostatečné ochrany zájmů evropských farmářů a Paříž ve stejný den prohlásila o polském prezidentovi Lechu Kaczyńském, že „nikdy nebyl příliš snadným partnerem pro budování Evropy“. Polský prezident již dříve oznámil, že kvůli irskému postoji nepodepíše Lisabonskou smlouvu, kterou již ratifikoval polský parlament. Kaczynski pro svůj postoj okamžitě získal podporu svého českého protějšku, prezidenta Václava Klause.

Sarkozy v projevu opakovaně zdůrazňoval, že smyslem projektu sjednocené Evropy je ochrana občanů, a varoval, že si Evropané začínají klást otázku, zda je nakonec přece jenom lépe nezaštítí jednotlivé národní vlády. „Ochrana není totéž co protekcionismus,“ prohlásil ve svém projevu Sarkozy, „pokud Evropská unie není od toho, aby chránila své občany, k čemu tedy vlastně je?“

Čtyři priority francouzského předsednictví

* Boj s globálním oteplováním – především snaha přimět jednotlivé státy k přijetí závazných limitů na snížení emisí CO2 a podpořit výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

* Zpřísnění přistěhovalecké politiky – zejména návrh Evropského paktu pro přistěhovalectví a azyl, jehož podstatou je boj proti nelegálnímu přistěhovalectví.

* Omezení dopadu zdražování energií a potravin – v zásadě zachování dotací zemědělcům a snížení DPH u pohonných hmot a paliv.

* Budování společné evropské obrany – návrat Francie do vojenských struktur NATO doplněný o větší propojení jednotlivých obranných politik; Sarkozy nakonec tento bod potlačil z obav před reakcí Irska, jež se obává o zachování své neutrality.

Respekt

Reality show odehrávající se kolem případu týraných kuřimských dětí dostala první úder. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dala pokuty třem největším českým televizím za opakované záběry dětských obětí. Podle rady televize porušily povinnost nezobrazovat bezdůvodně osoby vystavené těžkému utrpení. Dohromady musí televize zaplatit přes 1,5 milionu korun.

Despekt

Pražský primátor Pavel Bém mlží kolem svých sponzorů. V majetkovém přiznání, které jako komunální politik musel zveřejnit, nepřiznal sponzorský příspěvek na cestu do Himálaje. Loni mluvil o slovenských sponzorech, letos tvrdí, že si cestu hradil sám. Jenom povolení ke vstupu na Mount Everest stojí 210 tisíc korun. Kdo mu na cestu připlatil, odmítá veřejnosti sdělit.