Děti na „entou“

Zora s Lenkou, které se společně starají o sedmiletou Žofii, řešily před osmi lety problém. Chtěly založit rodinu a scházelo jediné: „otec-dárce“. Zkoušely leccos. Kamarádka například seznámila Zoru s homosexuálem, který by své sperma „věnoval“. „Byl to takový milý člověk,“ vzpomíná Zora s úsměvem, „říkal, že jeho maminka by moc chtěla vnouče a že by ho přitom vlastně ani on, ani ona nemuseli vídat.“ Nakonec se ale s Lenkou rozhodly pro umělé oplodnění.

Zvládne to okolí?

Ještě v osmdesátých letech čeští homosexuálové svoji identitu obvykle tajili. V devadesátých letech bojovali o možnost uzavírat partnerské svazky. Teď stojí před asi nejtěžším krokem – vymoci si právo na vlastní nebo adoptované děti. Někteří už to překonali, snadné to však není.

Příkladem jsou Zora s Lenkou. Přístup k umělému oplodnění mají v Česku pouze heterosexuální páry, které ovšem nemusí být manželé. Muž musí dát k zákroku písemný souhlas, žena jej pak nemusí uvést jako otce dítěte.Umělé oplodnění pro lesbické páry nebo samotné ženy zákon nedovoluje ani dnes, natož před osmi lety, kdy se obě ženy pro založení rodiny definitivně rozhodly. Musely proto své mateřské rozhodnutí uskutečnit poněkud pokoutně. Přemluvily známého z kliniky, kde se asistovaná reprodukce provádí, a Žofii počaly tajně. …