V pasti křivého obvinění

Je to jediný celovečerní počin, ve kterém se slavný režisér v úvodní scéně ještě před titulky postavil před kameru a dal divákům návod, jak se na film mají dívat. „Tady Alfred Hitchcock,“ říká muž, který pomalu vchází do kuželu světla na jinak tmavé noční ulici. Jeho malá, zavalitá postava vrhá dlouhý, zlověstný stín. „V minulosti jsem vám nabídl různé druhy filmů s napětím. Teď chci, abyste se podívali na jeden odlišný. Rozdíl je ve skutečnosti, že tohle je pravdivý příběh, každé jeho slovo. A přesto obsahuje prvky, které jsou podivnější než veškerá fikce, do níž jsem se pouštěl v mnoha svých předchozích thrillerech.“

Film Nepravý muž (1956) tvoří v bohaté „Hitchově“ filmografii neprávem opomíjenou položku. Režisérova oblíbená výchozí situace pro zápletku – záměna identity hlavního hrdiny – je tu podaná maximálně realisticky, skoro až dokumentárně. Hitchcock se inspiroval článkem z časopisu Life, který shrnoval kauzu Mannyho Balestrera, italského muzikanta hrajícího v newyorském Stork Clubu, jemuž se během jediné minuty změní život kvůli jedinému falešnému obvinění z loupeže. Když si jde vyřídit půjčku pro svoji ženu, slečna u přepážky se začne chovat velice podivně. Poté odběhne, něco šeptá kolegyni a za chvíli si ho už policisté odvádějí v poutech. Ženy z banky v něm totiž mylně identifikují zločince, který je dvakrát po sobě přepadl.

Nepravý muž byl ve své době ceněn kritiky, ale diváckým hitem se nestal. Je to netypický Hitchcockův snímek, který sází hlavně na autenticitu. Odehrává se z velké části na stejných lokacích, kde se vyprávěný příběh skutečně stal. Až na pár výjimek do něj režisér obsadil málo známé herce, nebo dokonce neherce, kteří s Balestrerovou kauzou přišli do styku. Popisuje procedury policejního vyšetřování, první bezesné noci ve vězení, setkání s právníkem, bezmoc při probíhajícím procesu. Postupně před divákem inscenuje absurdní drama člověka, který je nevinen, ale nedaří se mu to dokázat. Naopak: neuvěřitelnou shodou okolností se například při rekonstrukci činu ve stresu dopustí stejné pravopisné chyby jako skutečný lupič. A Mannyho manželka (Vera Milesová) se postupně začíná psychicky hroutit.

Vyznění filmu, varujícího sugestivně před hrozbou justičních omylů, pomáhá výkon Henryho Fondy v roli nešťastného basisty. Z jednoho z nejtvárnějších amerických herců sálá všechen zmar a beznaděj člověka, který se z ničeho nic ocitl tváří v tvář křivému obvinění. K hutné atmosféře přispívá i noirová kamera, důmyslně využívající kontrastů světla a tmy, nebo drásavá, jazzem načichlá hudba Hitchcockova dvorního skladatele Bernarda Herrmanna. Prostě: mistr hororu se tentokrát rozhodl poukázat na to, že hrůza se může často nepozorovaně skrývat v reálných kulisách. Franz Kafka by měl radost.

Nepravý muž, ČT 2

3. 7., 16.15