Jsi má Miss Kosmos

Už se koupe, už má nové kamarádky, už si věří víc než na začátku. Eliška Bučková (1989) se momentálně na vietnamských plážích připravuje na klíčový okamžik svého čerstvě dospělého života: za čtrnáct dní se může v letovisku Nha Trang stát Miss Universe. I kdyby se jí ale tenhle sen splnil, nebude se o ní mluvit víc než o dívce, která si vysloužila titul Miss Kosmos. Barboře Škrlové ho neudělila žádná porota soutěže krásy, ale Vladimír Skrepl (1955). Malíř fascinovaný lidskými deformacemi a mutacemi do těch nejpodivnějších podob.

Zvláštní kouzlo

Skrepl u výstavy Miss Kosmos B. Š., jež je přes léto k vidění v ateliéru architekta Josefa Pleskota, zdůrazňuje: nejsem hyena, která se chce přiživit na jednom krutém příběhu ze života. Výstavu máme brát prostě jako spontánní reakci na šílené zprávy o kuřimské aféře, v jejímž centru stojí dvě týrané děti a jedna bytost s neidentifikovatelnou identitou. Není proč mu nevěřit. Pro Skrepla byla podobná témata vždycky východiskem k volným asociacím, a ne ke karikování nebo vykládání dané události. Člověka víceméně vnímá jako tvora, od kterého se nic jiného než hrůza nedá čekat, a na svých živelných malbách se už dávno před Kuřimí dostával až tam, kam není radostné nahlížet.

Pro novou výstavu vytvořil tři velkoformátové obrazy složené z osmi pláten. Hlavní prostor patří vyobrazení démonických permoníků se zvířátkovskými…