Žijeme v hormonálním akváriu

Kanadské Jezero 260 leží uprostřed lesů. Na první pohled je to kus krásné panenské přírody. Experiment, který zde prováděl tým Karen Kiddové z University of New Brunswick, však proměnil jezerní vody v hormonální akvárium.

Třikrát týdně brázdili technici hladinu na člunu a vypouštěli do jezera roztok hormonu 17-ethynylestradiolu, látky, kterou ženy běžně užívají v hormonální antikoncepci. Koncentrace hormonu v jezeře nevystoupila nikdy nijak vysoko. V každém litru jezerní vody se nacházelo méně než pět miliardtin gramu této sloučeniny. Následky, které to mělo pro život v jezeře, se přesto nedaly přehlédnout. Populace jezerních střevlí během tří let zkolabovala. Ryby byly neplodné. Samice nevytvářely jikry. Samci se zčásti měnili v samice, přestávali produkovat spermie a ve varlatech se jim začínal hromadit žloutek pro tvorbu jiker. Starší ryby umíraly a nové rybí pokolení se neobjevovalo.

Chemikálie v moči

Pokus, jehož alarmující výsledky zveřejnil v loňském roce prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, jasně ukázal, v jakém prostředí žijeme. Svět se naším přičiněním mění na místo zamořené látkami, pro něž se ujalo souhrnné označení endokrinní disruptory. Do jejich pestrého spektra patří i sloučenina z Jezera 260.

Endokrinní disruptory působí jako „hormonální buldozery“. Kolují přírodou, někde se hromadí, jinde se…