O právech lidí a zvířat

Před devíti lety jsem se na semináři ochránců zvířat seznámila s Rakušanem Martinem Balluchem. Dvojitý doktor matematiky, fyziky a filozofie, badatel v Heidelbergu a Cambridge, je už dlouho aktivním ochráncem zvířat. Dnes sedí ve vazbě a drží třetí týden hladovku.

V ranních hodinách 21. května 2008 vtrhly ozbrojené bezpečnostní složky do bytů členů a ústředí sedmi rakouských organizací na ochranu zvířat. Martinu Balluchovi přiložili pistoli k hlavě a nutili ho nahého vstát.

Velké množství osob bylo vyslýcháno, deset zatčeno. Dodnes jim nebylo sděleno konkrétní obvinění.

Razie byla provedena na základě paragrafu 278a trestního zákoníku. Pod skutkovou podstatu „zločinecká organizace“ spadá spolčení „většího“ počtu osob se strukturou podobnou podniku, jehož aktivity směřují k závažné trestné činnosti, vyvíjení značného vlivu na politiku a ekonomiku, jakož i korumpování a zastrašování osob. K naplnění skutkové podstaty stačí již „přípravný delikt“.

Jinými slovy: žádný konkrétní trestný čin nemusel být spáchán, aby bylo možné někoho na základě tohoto paragrafu zatknout.

Amnesty International se kriticky vyjádřila k tomuto gumovému paragrafu: „Není přiměřené vykonstruovat z domluvy několika demonstrantů, že chtějí klást odpor, skupinu organizovaného zločinu.“ Ve stanovisku vydaném po zatčení Martina Ballucha konstatuje Amnesty International oprávněnost těchto pochybností. Podle článku 5 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod musí „každý, kdo je zatčen, být seznámen neprodleně … s důvody svého zatčení a s každým obviněním proti němu“. Právním zástupcům zatčených byl dovolen jen velmi omezený přístup do spisů. Nedisponují konkrétními informacemi o důvodech zatčení, které by jim umožnily účinnou obhajobu.

Dále kritizuje Amnesty International nepřiměřenost zásahu, porušení zásady presumpce neviny a plošné, necílené zabavení provozních zdrojů legálních organizací (např. databáze dárců). Jde o základní lidská práva.

Rakousko má nejlepší zákony na ochranu zvířat v EU. Organizacím, jako je VGT (Verein gegen Tierfabriken), jejíž předsedou Martin Balluch je, se podařilo v posledních letech prosadit důležité legislativní změny: zákaz kožešinových farem, zákaz využívání volně žijících zvířat v cirkusech a pro jiné zábavné účely, zákaz chovu brojlerů v bateriových klecích.

Připusťme si možnost, že Martin Balluch překročil zákon a používal metody Animal Liberation Front (ALF): osvobození zvířat ze špatných chovů a pokusných laboratoří. Jeho bratr, též činný v organizaci VTG, uvádí v rozhovoru pro noviny Der Standard, že VGT ilegální praktiky nepoužívá.

Na možnost, že žádné konkrétní obvinění neexistuje, poukazuje použití gumového paragrafu 278a. Pokud se měl Martin Balluch podílet na žhářství nebo plynových útocích, jak tvrdí jedny noviny, proč mu nebyly sděleny konkrétní důkazy a zahájeno odpovídající řízení?

Připusťme si i provokativní otázku. Kdo je větší zločinec: člověk, který skrytě natáčí poměry ve špatných chovech a odveze pár nemocných selat, anebo provozovatel prasečince, kde zvířata žijí v otřesných podmínkách?

Konkrétním příkladem je rakouský veterinář Dr. Entenfellner, chovatel tisíce prasat v prokazatelně špatných podmínkách. Přes opakované obvinění z týrání zvířat zůstává stále na svobodě.