Mléčná ropa

Evropští farmáři si nevybrali pro protestní vylévání mléka do kanálů vhodnou chvíli. O vyšší příjmy za prodej mléka žádají totiž v době, kdy se běžný Evropan nemůže zbavit pocitu, že kolem rostou ceny všeho. Emoce neuklidní ani to, že evropská inflace se pohybuje pod čtyřmi procenty (na rozdíl třeba od naší téměř sedmiprocentní či v pobaltských zemích více než patnáctiprocentní). Vždyť u pump řidiči platí za benzin astronomických 1,5 eura za litr a ceny potravin rostou dvojciferným tempem. Každou chvíli navíc přicházejí nové informace o tom, která komodita právě zlomila historický rekord – naposledy kukuřice, jejíž cena na chicagské burze se za poslední rok zdvojnásobila. Co se to vlastně děje?

Neodpovídající rychlost

V poslední dekádě se zdálo, že moderní svět je o high-techu, finančních trzích a všemocných nadnárodních korporacích. Znenadání však první strany novin okupují články o tom, kolik bude stát rýže (a zda vůbec bude, neb některé země zakázaly vývoz), jak ovlivní sucho v Austrálii cenu chleba u nás a kdy bude barel ropy stát 200 dolarů.

Producenti zemědělských komodit jsou zejména na bohatém Západě často vnímáni ekonomy jako určitý přívažek společnosti, žijící pod neustálou hrozbou, že tržní ceny budou tak nízké, až zemědělcům nezajistí přežití. Ani ne tak strategická úvaha o roli zemědělství, známá tak dobře socialistickým plánovačům, jako spíše lobbistické tlaky vedly ke vzniku subvenčně protekcionistických systémů,…