Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Advokát prominentů za mřížemi

Pražský obvodní soud poslal do vazby advokáta Jiřího Teryngela. Muže, který se proslavil obhajobou ruských mafiánů, Heleny Vondráčkové i spoluprací s ČSSD, podezírá policie ze stamilionového daňového úniku. Toho se měl dopustit při zastupování společnosti Letka Team obchodující s cigaretami. Soud uvalil na advokáta vazbu proto, aby při vyšetřování neovlivňoval další svědky. Bývalý milicionář Teryngel pracoval do začátku 90. let na generální prokuratuře, ze které ale musel kvůli své minulosti odejít. Jako advokát poté přišel o licenci za to, že v aféře kolem prodeje Českého domu v Moskvě zastupoval obě strany sporu. Soud mu však členství v advokátní komoře vrátil. Teryngel také proslul tím, že pomáhal bývalému předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi řešit tehdejší aféry jeho strany.

Pozor na rýži

Na český trh se dostaly dva druhy rýže s nepovolenou genetickou modifikací, které se v Evropské unii nesmějí prodávat. Celkem téměř 38 000 balení našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jak řekla médiím její mluvčí Martina Šmídtová. Upozornění dostali inspektoři od slovenských kolegů, kteří na Slovensku zadrželi 7660 kilogramů této rýže. Modifikaci totiž neschválila Evropská komise, tudíž se nesmí podávat ani zvířatům.

Zboží zabalila česká společnost Podravka – Lagris a. s. z Dolní Lhoty u Luhačovic, která nakoupila rýži od italské firmy Maric. Ahold, který výrobky prodával v prodejnách Albert a Hypernova, je stáhl z prodeje, řekl médiím mluvčí Aholdu Libor Kytýr. Podle něj lidé, kteří dané šarže již zakoupili, je mohou vrátit v obchodech. Peníze dostanou zpět.

Julínek brzdí reformu. Chce diskutovat

Ministr zdravotnictví minulý týden představil kompletní zdravotnickou reformu. Šest zákonů, které mají od základu změnit české zdravotnictví, nepošle Tomáš Julínek ale ke schválení do parlamentu v jednom balíku, jak původně zamýšlel. Nejprve chce poslancům předložit trojici méně konfliktních norem.

Problematické návrhy, jako je privatizace zdravotních pojišťoven nebo převod fakultních nemocnic na akciové společnosti, dostaly oddechový čas. Julínek je chce do Poslanecké sněmovny poslat až poté, co pro ně vyjedná podporu. Přesvědčit chce hlavně lékařskou veřejnost a parlamentní opozici. Kdy se mu to podaří, ale podle vlastních slov neví. „Čas na diskusi nebyl dostatečný a bez ní je prosaditelnost těch zákonů malá,“ řekl ministr České televizi. Ani zákony o záchranné službě a zdravotních a specifických službách, však nemají jasnou podporu. Koalice bude muset bojovat o každý hlas. „Šanci má zákon o zdravotnické službě, ty ostatní jsou více méně problematické,“ uvedl za opozici David Rath.

Jednotu vládní koalice zároveň tento týden prověří hlasování o poplatcích ve zdravotnictví. Sněmovna už na návrh lidovecké poslankyně Michaely Šojdrové v prvním čtení osvobodila od placení poplatků novorozence. Pro byli i někteří poslanci ODS. Koalice chce ale jít ještě dál. Od ledna 2009 by měli přestat platit poplatky za pobyt v nemocnici i děti do šesti let, dárci orgánů a ti, kterým nařídil léčbu soud. Proti koaličnímu návrhu stojí návrh opozice, která chce od poplatků osvobodit důchodce, sociálně slabé a mladé lidi do osmnácti let.

Myslivci přišli o kontaktní norování

Zastánci trénovaní loveckých psů na živých liškách prohráli. Zákon na ochranu zvířat, nově schválený Poslaneckou sněmovnou, už totiž neobsahuje pasáž, která umožňovala takzvané kontaktní norování. Při něm pes honí v umělé noře lišku a na konci se do ní zakousne. Sněmovna přitom zákon na ochranu zvířat projednávala už loni a kontaktní norování se do něj poslancům podařilo prosadit a na změně trvali i poté, co jim zákon vrátil Senát. Prezident pak zákon s norováním vetoval. Vláda nyní podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) předložila zákon v „senátní verzi“, která kontaktní norování nepovoluje. Sněmovna dnes předlohu schválila. Ze 182 zákonodárců pro ni hlasovalo 149, proti nebyl nikdo. Norma mimo jiné zkracuje maximální dobu povolenou pro přepravu zvířat a zpřísňuje tresty za jejich týrání.

Nebezpečné weby

Česko se v celosvětovém výzkumu četnosti nebezpečných internetových stránek umístilo na devátém místě. Jako krizové byly hodnoceny weby, které můžou člověka rychle připravit o peníze, osobní údaje nebo mu zavirovat počítač. Česko se s podílem na celosvětové produkci 0,9 procenta ocitlo ve společnosti samých velkých států: nejvíce nebezpečných internetových stránek je na serverech v USA, Rusku a Číně. Statistika za škodlivé považuje i weby se závadným obsahem, jako je rasismus, dětská pornografie či násilí. Nejčastěji se však hovoří o nápodobách webů, které ze svých návštěvníků rychle vylákají osobní údaje typu hesel či čísel bankovních účtů. Vyrobit tzv. fake-web prý průměrnému hackerovi zabere dvacet minut, pak už je stačí jen dobře prodat.

Evropa proti přistěhovalcům

Evropský parlament schválil směrnici sjednocující přístup jednotlivých zemí EU k nelegálním přistěhovalcům. Legislativa umožňuje imigranty zadržet po dobu 18 měsíců, vyhostit je mimo území Unie a zakázat jim na pět let návrat. Na členských zemích zůstává, zda zadrženým přistěhovalcům nabídnou legalizaci jejich pobytu.

Novou směrnici ostře kritizovali zástupci humanitárních organizací, OSN a také politici z některých rozvojových zemí. Mnozí z nich poukazují na porušování lidských práv zvláště ve vztahu k dlouhé době zadržení ve sběrných táborech. Ta se až dosud v jednotlivých státech lišila a sahala od 32 dní ve Francii až po neomezenou dobu např. v Dánsku, kde jsou podle některých zpráv přistěhovalci v táborech až osm let.

Potěmkinovy volby v Zimbabwe

V pátek půjdou obyvatelé Zimbabwe opět k hlasovacím urnám, aby ve druhém kole voleb rozhodli o svém příštím prezidentovi. Od prvního kola uplynuly tři měsíce, ovšem naděje, že se Zimbabwané zbaví stárnoucího autokrata Roberta Mugabeho, jehož politika způsobila hospodářský úpadek jihoafrické země, od té doby poklesly na minimum.

Mugabe se totiž rozhodl zvítězit pomocí zastrašovací kampaně. Podle údajů opozice bylo od konce března zavražděno přes sedmdesát členů Hnutí za demokratickou změnu (MDC), tisíce lidí byly mučeny a další tisíce musely údajně utéct ze svých domovů. Lídr MDC Morgan Tsvangirai, kterému v prvním kole voleb jen těsně unikla potřebná nadpoloviční většina hlasů, byl v minulých týdnech několikrát zatčen.

V opozičních oblastech podle zpráv zahraničních médií Mugabeho polovojenské jednotky šikanovaly místní obyvatele. Vláda navíc ze země vykázala několik západních humanitárních organizací. Dosud také neakreditovala volební pozorovatele zimbabwských nevládních sdružení, jejichž záznamy zřejmě zabránily zfalšování voleb již v prvním hlasování. Šance opozice na vítězství nyní snižuje skutečnost, že mnozí její dobrovolní spolupracovníci budou mít strach sledovat férové sčítání hlasů a upozorňovat na nesrovnalosti.

Mugabe odolává i rostoucímu tlaku řady afrických zemí. Například keňský premiér Raila Odinga, který v prosinci kvůli podvodům přišel o vítězství v prezidentských volbách, ho nazval „ostudou Afriky“. Stárnoucí prezident však pokračuje ve svém „boji proti západnímu imperialismu“. Zimbabwané budou potřebovat hodně odvahy na to, aby v pátek opravdu volili podle svého svědomí.

Izraelská dohoda s Hamásem

Izrael a palestinské hnutí Hamás, které již rok ovládá pásmo Gazy, oznámily ve středu 18. června dosažení dohody o příměří. Dohoda je výsledkem tajných jednání, jež trvala několik týdnů a byla vedena prostřednictvím Egypta. Podle dohody mělo být příměří zahájeno třídenním klidem zbraní, po jehož vypršení by měl Izrael částečně uvolnit blokádu pásma Gazy. Hamás až dosud ostřeloval izraelské území raketami, na což Izrael odpovídal vlastními útoky a izolací jednoho milionu Palestinců na zmíněném území.

Následovat by mělo vyjednávání o výměně uvězněných příslušníků Hamásu za dva roky zadržovaného izraelského vojáka Gilada Šalita. Příměří má podle dohody trvat šest měsíců, je však všeobecně považováno ze velmi křehké.

RESPEKT

Ministr životního prostředí Martin Bursík prosadil v nové odpadové směrnici EU, aby každý stát mohl zakázat dovoz odpadků z ciziny. Právě Česko má s importem odpadků především z Německa velmi špatné zkušenosti. Na přelomu let 2005 a 2006 se z Německa nelegálně dovezlo na různá místa v zemi na 30 tisíc tun odpadků.

DESPEKT

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vzala spravedlnost do svých rukou a udělila každému z členů sdružení Ztohoven pokutu 50 tisíc korun za to, že se loni nabourali do programu České televize a odvysílali záběr simulovaného jaderného výbuchu. Soud však letos v březnu členy skupiny osvobodil s tím, že svým jednáním nezpůsobili znepokojení obyvatelstva.