Hranice lidové moudrosti
Koncem května pokryly zdi některých švýcarských měst plakáty, na nichž byly zobrazeny bílé, hnědé a černé ruce dychtivě sahající do bedny plné červených švýcarských pasů.
Koncem května pokryly zdi některých švýcarských měst plakáty, na nichž byly zobrazeny bílé, hnědé a černé ruce dychtivě sahající do bedny plné červených švýcarských pasů. „Stop masovému udělování občanství“ zněl slogan na plakátech, které v ulicích vylepila konzervativně populistická Švýcarská lidová strana.
Kampaň, kterou platil miliardář a stratég lidovců Christoph Blocher, směřovala nejen k lidovému hlasování o podmínkách udělování občanství. Byla rovněž prvním pokusem tohoto schopného řečníka porážet lidovými iniciativami a referendy vládní strany. Po podzimní nejvyhrocenější volební kampani v dějinách země totiž ostatní politické strany odmítly vítěze voleb Blochera zvolit do vlády. Ten teď chce prosazovat svou politiku pomocí referend. Jenže lid, na nějž se Blocher tak rád odvolává, tentokrát populistického konzervativce nechal padnout.
Ve jménu Lidu
Příběh současného referenda začal v málo známém městečku Emmen poblíž Lucernu v březnu roku 2000. Místní občané u volební urny rozhodovali o osudu několika desítek cizinců. V tajné volbě mohli ze seznamu přistěhovalců vybírat, kdo z nich získá švýcarský pas a bude se tak moci v jejich sousedství usadit nastálo. Ze všech italských žadatelů se po hlasování skutečně stali Švýcaři, všichni uchazeči z Balkánu však byli odmítnuti. Před hlasováním místní občanské sdružení Komise pro udržení švýcarské rasy vyzývalo k „odvaze říci ne dalším Jugošům v naší obci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu