Víra, skepse a nákupy
Co se komu vybaví, řekne-li se Skotsko? Divoká příroda a nevlídné proměnlivé počasí, pohnutá historie promíchaná s mytologií nebo dobrá whisky? To vše sice má v románu Závěť Gedeona Macka své místo.
Co se komu vybaví, řekne-li se Skotsko? Divoká příroda a nevlídné proměnlivé počasí, pohnutá historie promíchaná s mytologií nebo dobrá whisky? To vše sice má v románu Závěť Gedeona Macka své místo, nicméně k plnému porozumění musíme přidat ještě alespoň tři faktory: konzervativní způsob života na maloměstě, tradici skotské literatury táhnoucí se od Waltera Scotta po Irvina Welshe, a konečně silný vliv církve.
James Robertson (1958) je spisovatelem bytostně skotským. Je autorem řady esejistických postřehů ze skotského parlamentu a opravdu „skotské“ jsou i jeho dva předchozí romány. V Horlivci zkoumal osudy fanatického presbyteriána a umírněného protestantského arcibiskupa ze St. Andrews, kteří se v 17. století střetnou nad případem čarodějnictví. V Josephu Knightovi pak zmapoval příběh černého otroka a jeho skotského pána v Británii.
Poslední Robertsonova kniha, kterou se autor poprvé představuje českým čtenářům a která se na ostrovech dostala do širšího výběru na prestižní Bookerovu cenu, je příběhem výstředního faráře Gedeona Macka. Ve středu pozornosti tu stojí víra a skepse, které Robertson v jednom rozhovoru označil za dvě největší lidské ctnosti.
Excentrik, nebo šílenec
Kniha se tváří jako nalezený rukopis. Robertson jej opatřil předmluvou a epilogem, v nichž o stejných věcech, ale jinak hovoří nejen sám farář, ale i další…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu