Pojďme si promluvit

Těch osm slov dokáže u vládních politiků spolehlivě vyvolat silné rozpaky. Řeč je o otázce, jak chtějí vládnout bez zřetelné většiny ve sněmovně. Je toho všude plno: vláda se potácí, její zásadní akce jsou kvůli rozšiřujícím se řadám koaličních rebelů buď dlouhodobě u ledu (církevní restituce), mají nejistou budoucnost (radar), nebo jsou rovnou odpískané (transformace fakultních nemocnic). Jakou má tedy Topolánkův kabinet strategii přežití?

Jednou za tři týdny

„Samozřejmě o tom přemýšlíme,“ hodnotí aktuální situaci ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). „Zvažujeme různé varianty.“ O podrobnosti se však nechce podělit a nestojí o to ani premiér Mirek Topolánek. Šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) i další vládní poslanci rovnou navrhují, aby si všichni raději vzali prázdniny a k plnohodnotnému vládnutí se vrátili až v září. „Nějak to vyřešit musíme, alternativa totiž neexistuje,“ říká Svoboda.

Není divu, že mají těžkou hlavu. Jednoduchý recept, jak ze situace vybřednout, koneckonců nemají ani politologové. „Nechtěl bych být teď poradce vlády,“ směje se Bohumil Doležal. „Použitelných strategií je hodně málo,“ přidává se jeho kolegyně z pražské VŠE Vladimíra Dvořáková a v nadsázce dodává „cynickou“ radu: „Co takhle vzít…