Trudný život jaka
Dělá videoart, kreslí komiksy, tancuje, experimentuje se zvukem. Chcete-li dostat Kláru Doležálkovou (1985) do rozpaků, zeptejte se jí, čím se cítí být nejvíc.
Dělá videoart, kreslí komiksy, tancuje, experimentuje se zvukem. Chcete-li dostat Kláru Doležálkovou (1985) do rozpaků, zeptejte se jí, čím se cítí být nejvíc. „Dobrá otázka. Taky si ji často kladu,“ směje se studentka třetího ročníku Centra audiovizuálních studií na FAMU. „Stejně tak nemá cenu ptát se, čemu se chci věnovat po skončení školy,“ říká skoro omluvně.
Nabitá dojmy z nejrůznějších workshopů se před týdnem vrátila ze semestrální stáže v Reykjavíku. Přivezla s sebou mimo jiné vlastní knihu grafických listů Guns“R“Us, inspirovanou protesty proti otevření první prodejny globálního hračkářského řetězce Toys“R“Us na Islandu. Ten je obviňován z toho, že v Číně využívá dětskou pracovní sílu. S touto zemí má Doležálková koneckonců zkušenost z loňského léta, kdy ji s kamarádem prošli a projeli od kyrgyzstánských hranic až po Peking.
Zážitky z putování zachycovala formou kolektivního komiksového deníku. Na jeho stránky jí totiž přispívali i domorodci nebo turisté. Po návratu jí zbýval měsíc do klauzur. Inspirovala se deníkem a výsledkem byl Jaka čas, snímek popisující flegmatickou cestu nejrozšířenějšího čínského hospodářského zvířete od narození ke trudné smrti. „Jakovi je všechno jedno. Občas si musí odfrknout hlubokým tónem. A pointa? Jaka občas zabijou. Au, au, au…“
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu