Novinky

STEVE JONES: Y: PŮVOD MUŽŮ

Přeložil Arnošt Kotyk, Paseka, 229 stran

Navzdory překladu, který si láme zuby zvláště na suchém anglickém humoru profesora genetiky Jonese, je to kniha, která stojí za přečtení. Hlavním hrdinou je chromozom Y, kterým se muži odlišují od žen. Dozvídáme se nejen, že muži už od stavu embrya musí bojovat o to, aby „nesklouzli“ zpět do stavu pasivního ženství (chromozomy XX), ale také například, že hranice mezi pohlavími není zdaleka tak jasně vedena, jak by se mohlo zdát. Že vedle prvního a druhého pohlaví (na rozdíl od Simone de Beauvoirové tvrdí Jones, že tím „druhým“ jsou muži) existuje ještě celá řada mezistupňů a kombinací, přičemž některých si ani nevšimneme.

Genetik vysvětluje, jak lidské vzorce chování souvisí s pohlavím a rozmnožovacím pudem. Ale chromozom Y dokáže mnohé vypovědět i o minulosti lidstva, například o migraci a o tom, které národy jsou si geneticky blízké. Závěrečné otázky se týkají budoucnosti: Nastává pokles virility? Lze mužství ovlivnit chemií? Bude 21. století stoletím žen?

ITALSKÁ ČÍTANKA. GUTENBERGOVA ČÍTANKA SOUČASNÉ ITALSKÉ PRÓZY.

Italsko-české vydání, Labyrint-Gutenberg, 325 stran

Po Britské, Africké, Francouzské, Slovenské, Německé a Kubánské čítance přichází na řadu Italská. Editor Jiří Špička do ní zařadil jména více i méně známá tak, aby obraz byl co nejkomplexnější. Deset autorů pochází z různých koutů Itálie a patří k různým generacím: nejstarší je nositel Nobelovy ceny Dario Fo, nejmladší třicátník Enrico Brizzi. Nalezneme tu fantasy z Neapole od Guiseppa Montesana, pikareskní příhody z pera Daria Foa, psychologickou povídku u nás oblíbeného Antonia Tabucchiho, drsný milostný příběh z Ameriky z doby vlny italských přistěhovalců od Melanie Mazzuccové nebo obrazy konzumně-apokalyptického šílenství od Alda Novy: „Než přišel jogurt, byl svět nepoddajný, plný dinosaurů a jiných potvor, popisovaných v encyklopedii prehistorických zvířat. Lidé nejedli jogurt a byli úplně blbí.“

INTERPRETACE RUSKÉ REVOLUCE 1917

Editoři Jiří Hanuš, Radomír Vlček, Centrum pro studium demokracie a kultury, 179 stran

Ruská revoluce v roce 1917 změnila politickou, hospodářskou i kulturní situaci v mnoha zemích. Filozofická fakulta MU v Brně uspořádala roku 2007 konferenci a její příspěvky byly shrnuty do této knihy. Témata jsou různá: Masarykův pohled na Rusko, problematika ruských Čechů, pohled na emigraci v dílech ruských emigrantů. Součástí jsou i příspěvky věnované ruské kinematografii nebo studie, jak o revoluci učit na základních a středních školách.