Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Konec soudce Nagyho

O talár přišel minulý týden mladoboleslavský soudce Pavel Nagy, který si loni vymyslel soudní líčení, k němuž vůbec nedošlo. Nagy na svou funkci rezignoval už v březnu, až do konce června měl ale v práci pokračovat. Okamžitý konec kariéry mu teď však vystavila reportáž televize Nova, usvědčující jej z úplatkářství. Na pásce pořízené novináři soudce přijímá 40 tisíc korun za důvěrné informace ze soudních spisů, vyhrožuje navíc likvidací podnikatele Romana Koláčka, kterému dluží peníze.

Reportéři už v březnu vše oznámili vedení mladoboleslavského okresního soudu a teprve poté Nagy rezignoval. Kvůli loňskému falšování soudního spisu mu vyměřil kárný senát Nejvyššího soudu půlroční snížení platu. Za Nagyho působení na mladoboleslavském soudu zmizelo bez povšimnutí i pět kompletních spisů, které teď bude muset soud složitě rekonstruovat.

Stát odškodní Evropské demokraty

Ministerstvo financí má vyplatit 800 tisíc straně ED-SNK za to, že jim neoprávněně zadržovalo státní příspěvek za získané mandáty v komunálních volbách. Evropští demokraté získali v roce 2002 patnáct křesel v pražském zastupitelstvu. Tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) jim ale odmítl příspěvek vyplatit s tím, že strana tehdy nesla v názvu slovo „sdružení“ a podle zákona se příspěvek za mandáty vyplácí jen „stranám, hnutím a jejich koalicím“. Kauzou se postupně zabýval městský, Ústavní a Nejvyšší správní soud a všechny ministrovu argumentaci odmítly. Přesto Sobotka straně příspěvek nevyplatil. K tomu se odhodlal až jeho nástupce Vlastimil Tlustý (ODS) v roce 2007. Ministerstvo teď ještě musí stranu odškodnit za nemajetkovou újmu.

Ústavní soud: poplatky zůstanou

Třicet korun za návštěvu ordinace není v rozporu s právem na bezplatnou zdravotní péči. Minulý týden se na tom usnesl Ústavní soud. „Soud neshledal, že by regulační poplatky měly rdousící efekt a činily pro kohokoli zdravotní péči nedostupnou,“ stálo ve vyjádření soudce-zpravodaje Stanislava Balíka. Uzavřel tím mnohaměsíční boj o reformu veřejných financí, kterou u soudu napadli poslanci ČSSD. Poplatky u lékaře byly poslední položkou reformy, kterou soudci projednali. K výslechu si kvůli nim vůbec poprvé pozvali českého premiéra a ministra zdravotnictví.

Spor o poplatky rozdělil soudce na dvě části, pro jejich zachování se vyjádřila jen těsná většina, sedm soudců se proti nim ostře ohradilo. Podle místopředsedkyně soudu Elišky Wagnerové totiž sami soudci porušili zákon, když přehlasovali vlastní, šest let starý výrok o tom, že péče v Česku má být bezplatná. „Tvrdím, že dnešním rozhodnutím utrpěla důvěryhodnost Ústavního soudu ČR,“ uvedla soudkyně ve svém nesouhlasném stanovisku.

Přes kladné rozhodnutí soudu čekají zákon o poplatcích dílčí změny. Koaliční poslanci chystají novelu, podle které by poplatky nemusely platit děti do tří let. S tím souhlasí i ministerstvo zdravotnictví. Poslanecká sněmovna bude navíc v tomto týdnu projednávat návrh ČSSD na úplné zrušení poplatků.

Poslanci ČSSD k tomu oznámili, že nechají rozhodnutí ústavních soudců přezkoumat svými právními experty a případně poplatky u soudu napadnou znovu.

Prezidenta volit přímo

Strana zelených představila zákon o přímé volbě prezidenta. Oproti starším návrhům se liší dvojitým zapojením voličů: poslanci a senátoři by třípětinovou většinou museli odsouhlasit vyhlášení referenda, jehož výsledek by ovlivnil způsob volby prezidenta. Pokud by se k urnám dostavila nadpoloviční většina oprávněných voličů, jeho výsledek by se stal závazný pro změnu ústavy. Strůjcem zákona je náměstek ministerstva vnitra František Korbel (nominován zelenými), jenž se podle svých slov inspiroval volebním systémem Senátu. „Prostě tříkolová volba s tím, že třetí kolo by probíhalo v případě patové situace,“ upřesnil.

Ve sněmovně se příští týden bude projednávat zákon o přímé volbě z dílny opoziční ČSSD, který na rozdíl od zelených chce změnit i prezidentovy pravomoci. Šance na úspěch obou zákonů je nejasná. Poslancům a senátorům za ODS se ani jeden návrh nezamlouvá bez výhrad.

Spravedlnost pro Tulejovy

Okresní státní zástupce Ivo Černík vrátil policii s kritikou k došetření případ šéfa realitní kanceláře Imbex Mariána Budinského. Podezřívá ho, že podvedl rodinu Tulejových, která byla s dalšími romskými obyvateli vystěhována z domu v centru Vsetína za starostování Jiřího Čunka. Tulejovi vzhledem k havarijnímu stavu domu odmítli podepsat kupní smlouvu a museli platit elektřinu přes majitele Budínského. Ten však 20 000 Kč nepřeposlal elektrárenské společnosti a rodině byla elektřina odpojena na celou zimu. Policisté během vyšetřování nevyslechli starostu Zdeňka Madera, který u odesílání peněz Budínskému asistoval.

Francie otevřela pracovní trh

Letos v létě, nejpozději na podzim, Francie plně otevře svůj pracovní trh pro občany členských zemí EU, jež do Unie vstoupily v květnu 2004. Tuto zprávu oznámil při návštěvě Varšavy prezident Sarkozy. Skončí tím doba prvotního zákazu, který od roku 2006 nahradil omezený počet pracovních příležitostí. Sarkozyho slova se netýkají Kypru a Malty, jimž vzhledem k nízké populaci byla práce ve Francii ihned povolena. Naopak nejčerstvější členové Unie, Rumunsko a Bulharsko, nadále zůstávají za branami. Francouzi se rozhoupali, poněvadž obávaný příliv pracovníků z Východu, který je strašil v podobě polského instalatéra, se nekonal. Od roku 2006 tam oficiálně pracuje pouhých 4850 lidí ze střední a východní Evropy. Například ve Velké Británii, otevřené od počátku, je to více než milion.

Krok k humánnějším válkám

Kazetové bomby mají patřit minulosti. V irském Dublinu se na tom minulou středu shodla více než stovka zemí. Podle dohody se státy zavázaly přestat bomby vyrábět a do osmi let zničit své zásoby. Kazetové bomby jsou naplněné stovkami malých bomb, které se ještě v letu rozptýlí na rozsáhlé území. Studie prokázaly, že z 90 procent se jejich obětí stávají civilisté, mnohé bomby nevybuchnou hned, ale mrzačí obyvatele dlouho po ukončení konfliktu.

Konvenci však odmítli největší světoví výrobci a uživatelé kazetových bomb – Rusko, Izrael, Čína, Indie, Pákistán i Spojené státy. Nevládní organizace ale věří, že se podaří to samé jako po podpisu konvence o zákazu nášlapných min – Spojené státy ji sice nepodepsaly, ale v jejím duchu přestaly nášlapné miny vyrábět.

Na Marsu je slunečno

Sonda Phoenix je po více než čtvrtstoletí prvním automatem, který bude na Marsu hledat organické látky. Pomocí robotické paže, schopné proniknout až půl metru pod povrch, sonda odebere vzorky půdy a prozkoumá, zda obsahují led a organické látky. Výzkum je součástí snahy NASA nalézt na Marsu důkazy, že tu v minulosti panovaly vhodné podmínky pro jednoduchý život. Phoenix má také za úkol fungovat jako meteorologická stanice. Sonda, která přistála v severních oblastech planety, hlásila po dosednutí slunné počasí a teploty pohybující se od -80 do -30 °C. Počáteční technické problémy se podařilo vyřešit. Phoenix by měl pracovat nejdéle do října.

Na přelomu 70. a 80. let hledaly na Marsu organické látky americké sondy Viking. Výsledky nebyly jednoznačné a jsou dodnes předmětem sporů.

Ropný protest

V několika evropských státech probíhaly minulý týden protesty proti vysokým cenám pohonných hmot. Ve Velké Británii blokovali řidiči kamionů dálnice a rybáři bránili vjezdu do přístavů v kanálu La Manche. Rybáři blokovali přístavy také ve Francii a v Portugalsku, kde v pátek nevyplula kompletní rybářská flotila. Stávka probíhá také v Belgii, Itálii, Španělsku a Nizozemí. Protesty reagují na vysokou cenu ropy, jež se za poslední tři roky zečtyřnásobila.

Francouzský prezident Sarkozy minulý týden navrhl stanovení stropu daňového zatížení pohonných hmot, Brusel však jeho návrh odmítl. S návrhem odpustit řidičům daně z benzinu po dobu prázdnin přišli již dříve také američtí prezidentští kandidáti John McCain a Hillary Clintonová.

RESPEKT

Ostatky čtyř tisíc německých vojáků padlých za druhé světové války na českém území konečně najdou klid a důstojnost – budou pohřbeny v Chebu.

Na zřízení válečného pohřebiště se dohodli chebský starosta Jan Svoboda (ODS) s předsedou německého Spolku pro péči o válečné hroby Reinhardem Führerem.

DESPEKT

Organizace zvaná Sdružení dárců krve ČR vyzvala občany, aby na protest proti vládní reformě zdravotnictví přestali po tři týdny dávat krev. Pokud by nebylo zbytí, mají si nechat za odběr zaplatit 10 000 Kč. Taková výzva je neetická, např. podle Českého červeného kříže odporuje principům, na nichž má být dobrovolné, bezplatné dárcovství krve založeno.