Diskuse s Vladimírem Dlouhým

Z dosavadních veřejných prezentací Pačesovy komise, jejímž jste členem, vyplývá, že velký důraz je kladen na zabezpečení výroby tepla. Více než třetina vyrobeného tepla pochází z hnědého uhlí, jehož těžba je však blokovaná územními těžebními limity.

Dagmar Blažejová ([email protected])

Na analýzu problémů kolem tepla klademe velký důraz. Nechceme se však vyjadřovat ke konkrétním otázkám, jako jsou limity, před dokončením zprávy. Možná ale jeden postřeh: dnešní efektivita hnědouhelných elektráren se pohybuje kolem 30 %, při použití nejmodernějších technologií kolem 40–43 %, zatímco při kogenerační výrobě tepla a elektřiny to může být až 60–70 %: pokud chceme dále využívat hnědé uhlí, pak především do kogeneračních výrob a nové zdroje na výrobu elektřiny orientujme na plyn či jádro. Pro teplo zůstane hnědé uhlí patrně stále efektivní, a to i když dojde ke změně ve výchozí ceně emisních povolenek po roce 2012.

Jak se díváte na intenzivní úsilí vlády Slovenské republiky o stavbu jaderného zdroje za každou cenu?

Juraj Vechter ([email protected])

Domnívám se, že země jako Česká republika či Slovensko mají potenciál v jaderné energetice. Závisí na těch subjektech, které v energetice podnikají, zda jejich manažeři budou tuto investici považovat za dlouhodobě realizovatelnou a návratnou.

Státy (vlády) by jim v tomto rozhodování neměly klást žádné překážky, což se bohužel dnes děje, ať pod vlivem politických faktorů či pod tlakem některých názorových skupin. To samozřejmě neznamená, že stát nemá v případě jaderné energetiky významnou regulační roli – má a vzhledem k povaze jaderné energetiky podstatnou. Špatné však je, když vznikne situace, kdy se předem diskuse o další výstavbě jaderných zdrojů vylučuje.