Zamilován do mrtvoly

Jako o snovém přízraku zpíval o titulní postavě nejen Frank Sinatra. Hudební téma Davida Raksina z filmu Laura zlidovělo, ale prachem nezapadal ani samotný kriminální příběh z roku 1944. Film podle předlohy populárního románu Very Casparyové natočil po složitých peripetiích režisér rakouského původu Otto Preminger, pro něhož to byla první ambicióznější hollywoodská zakázka. Snímek je dnes považován za jeden z nejlepších zástupců filmu noir čtyřicátých let.

Typická je pro tento žánr expresivní práce se světlem a stínem, za níž dostal kameraman Joseph LaShelle Oscara, stejně jako temný příběh inspirovaný tvrdou americkou detektivní školou. Její vliv je v Lauře více než zřetelný. Osamělý policista kouřící jednu cigaretu od druhé, fatální žena rozpalující své mužské okolí doruda žárlivostí a touhou vlastnit ji jenom pro sebe či zhýralé prostředí smetánky. Doplňme duchaplné, vtipné dialogy, které jako by vypadly z knihy Raymonda Chandlera, a na úspěch bylo zaděláno. A nejen na dobový. Někteří filmoví historici přirovnávají Lauru k takovým mistrovským dílům, jako je třeba Hitchcockovo Vertigo.

Spíš než obyčejnou detektivkou je tenhle film studií posedlosti, falešných projekcí mužských představ do zidealizované ženské postavy. Už na počátku vyšetřování vraždy mladé dívky (Gene Tierneyová) zjistí poručík McPherson (Dana Andrews), že tenhle případ nebude jednoduchým rébusem. Podezřelých je několik a každý se zdá být mrtvou kráskou fascinovaně přitahován.

„Nikdy nezapomenu na ten víkend, kdy Laura zemřela. Stříbrné slunce propalovalo oblohu jako obrovitá lupa. Byla to ta nejteplejší neděle, jakou jsem pamatoval. Zrovna jsem začal psát Lauřin příběh, když za mnou přišel další z těch detektivů. Nechal jsem ho čekat…“ Tak začíná svou zpověď v komentáři mimo obraz Waldo Lydecker (Clifton Webb), znuděný stárnoucí boháč, autor ostrých novinových sloupků a majitel cenné sbírky uměleckých předmětů. „Znal jsem ji nejlépe ze všech lidí na světě,“ vyznává se detektivovi tento výstřední egocentrik ze své iluzorní, sobecké lásky k emancipované mladé ženě. Jenže podezřelých se kolem oběti motalo více. Například zabedněný hejsek Shelby Carpenter (Vincent Prize), kterého si Laura dokonce chtěla vzít, a pak od svatby upustila. Ze žárlivosti mohla k činu sáhnout i mondénní panička Ann Treadwellová (Judith Andersonová), toužící po Shelbym.

McPherson se do příběhu zamotává a v hlavě se mu čím dál víc zahnízďují myšlenky na záhadnou femme fatale, až si od Lydeckera vyslechne uštěpačnou poznámku, že se zamiloval do mrtvoly. A když dva dny po vraždě opilý usne v ušáku v Lauřině bytě pod jejím obrovským portrétem, vzbudí ho příchod někoho, koho by tu vůbec nečekal. „Mrtvá“ Laura se vrátila po víkendu z chalupy.

A to je jen jedno z překvapení, které čeká na diváka, jenž si tenhle skvost americké kinematografie bude muset nejspíš nahrát. Česká televize mu totiž vyhradila ve čtvrtek „atraktivní“ dopolední vysílací čas.

Laura

ČT 1, 29. 5., 10.00