Krátce

Ústav hematologie zůstane samostatný

Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) se nakonec s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) nesloučí, rozhodl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Ústav propojí s nemocnicí formou akciového holdingu. To znamená, že ve sporu šlo o propojení formou holdingu ÚHKT s VFN, nebo o jeho úplnou samostatnost, kterou prosazoval bývalý šéf ústavu Pavel Klener.

Julínek, který chtěl úplné sloučení, Klenera mimo jiné i kvůli tomu před půl rokem odvolal. Teď ale potvrzuje: „Ústavu zůstanou všechny akreditace a to je důležité. Hlavně ale chceme, aby si ústav zachoval i své známé jméno a určitou míru samostatnosti.“ Obrat pana ministra předního českého onkologa Klenera nepřekvapil. S rozhodnutím je spokojený: „Holding zajistí kontinuitu ústavu a věřím, že i kvalitu zdravotní péče pro pacienty.“

Odborářské bouře

Po letech relativně umírněné politiky se odbory rozhodly ukázat vládě svoji sílu. Už ve středu se konala první demonstrace před sídlem vlády.

Chystají se však daleko masovější protesty. V pondělí zavřou učitelé školy, protože se jim nelíbí reálné propady jejich platů. Vůbec největší odborářskou akcí za posledních patnáct let má být 24. června výstražná stávka. Celý den nebudou pracovat zdravotníci, na hodinu se k nim mají přidat i další odborové svazy, sdružující asi půl milionu lidí. V Praze podle tvrzení odborářů nevyjedou tramvaje, autobusy ani metro. Odboroví předáci kritizují hlavně plány na privatizaci pojišťoven a převod fakultních nemocnic na akciové společnosti. Podle vlády chtějí odbory svými protesty posílit opozici před nadcházejícími volbami do krajů a Senátu.

Kosovo a radar – dvakrát ano od vlády

Vláda si odškrtla dvě zásadní položky ze seznamu zahraničněpolitických nedodělávek. Minulou středu na jednání v Teplicích uznala nezávislost Kosova a souhlasila se smlouvou o americkém radaru.

Topolánkův kabinet si dával načas také proto, že se na obou tématech koaliční partneři jen obtížně domlouvali – u Kosova bylo hlasování kvůli sporům už jednou odloženo. Ani tentokrát to nešlo úplně hladce. V případě Kosova, jehož existenci již uznalo 41 států, byli proti všichni lidovečtí ministři a z ODS ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, u radaru se podle nepotvrzených informací médií hlasování zdržel zelený ministr školství Ondřej Liška.

Premiér Topolánek odhadl, že obě smlouvy k radaru (druhá se bude týkat pobytu amerických vojsk na českém území) Česko a USA oficiálně podepíší nejpozději v červenci – a tehdy by také měly doputovat do parlamentu. Se souhlasem stále váhají někteří zelení a lidovečtí poslanci. U zelených bude kvůli radaru horko už nyní – jejich místopředsedkyně Dana Kuchtová totiž souhlas tří ministrů za Stranu zelených označila za porušení stranického usnesení.

Uznání Kosova prakticky znamená, že se státem navážeme diplomatické styky – Česko jako svoji velvyslankyni vyšle Janinu Hřebíčkovou, která už dnes v Prištině vede českou kancelář při mírové misi OSN. V reakci na uznání nezávislosti Kosova zároveň Srbsko odvolalo svého velvyslance.

Jaderná energie

Jádro je bezemisní zdroj energie s pozitivním dopadem na životní prostředí. A Evropská komise by měla podpořit rozvoj jaderných elektráren jako součást plánu omezovat emise.

Text s tímto prohlášením předložila česká vláda na Evropském jaderném fóru, které se konalo v Praze. Navázala tak na podobné vystoupení Mirka Topolánka, podle něhož je jaderná energie levná a bezpečná a její opomenutí by vzhledem k růstu spotřeby bylo nezodpovědné. Zařazení atomu mezi šetrné zdroje energie by tak podle českých představ zřejmě mělo pomoci naplnit závazek EU zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů o 20 procent. A zároveň naplnit hlavní cíl Evropského jaderného fóra, kterým je cestou debaty dojít k přesvědčení veřejnosti o užitečnosti jaderné energie a o její přijatelnosti. Na společné energetické politice by se EU podle představ Evropské komise měla dohodnout do podzimu.

Respektovat zákon

Nejvyšší správní soud zamítl stížnost prezidenta republiky a potvrdil verdikt Městského soudu v Praze z června minulého roku. Ten totiž Václavu Klausovi nařídil, aby tak, jak mu zákon ukládá, maximálně do půl roku jmenoval soudního čekatele Petra Langra soudcem, nebo aby naopak zdůvodnil, proč ho jmenovat nechce.

Petr Langer je poslední z případu nejmenovaných dvaatřiceti soudních čekatelů, které prezident Klaus před třemi lety odmítl kvůli jejich věku uvést do funkce. I když podle Langra je rozhodnutí soudu dalším „morálním apelem“ na prezidentovo „demokratické a právní cítění“, chce se Václav Klaus obrátit k Ústavnímu soudu: verdiktem městského tribunálu je prý ohrožena jeho prezidentská funkce.

Vítězný Saakašvili

Strana prezidenta Michaila Saakašviliho zvítězila s drtivým náskokem v mimořádných parlamentních volbách v Gruzii. Spíše než o obecnou zahraničněpolitickou orientaci země na pomezí vlivu Západu a Ruska šlo ve volbách o test demokratického způsobu vlády samotného Saakašviliho. Prezident i opozice se shodují na prozápadní orientaci země, Saakašvili je však obviňován z autoritářských sklonů. Opozice vyvolala bouři protestů vloni na podzim, po jejichž násilném potlačení byly vyhlášeny prezidentské i parlamentní volby.

Zahraniční pozorovatelé prohlásili, že průběh voleb měl daleko k dokonalosti, přesto však byly regulérnější než prezidentské volby v lednu. Opozice tvrdí, že volby byly zmanipulovány, a odmítá uznat výsledek.

Nezávislé Spojené státy

Spojené státy poprvé za posledních více než třicet let snížily svoji závislost na dovážené ropě. Důvodem jsou stoupající ceny pohonných hmot, úspornější automobily a masová produkce etanolu. Podle údajů amerického ministerstva pro energetiku došlo za první tři měsíce ke snížení podílu importované ropy z 58,2 % na 57,9 %. Ministerstvo uvádí, že se jedná o první viditelný projev nastoupeného trendu, který podle jeho odhadů bude znamenat pokles až na poloviční podíl dovážené suroviny v roce 2015.

Prezident George W. Bush v roce 2006 prohlásil, že „země si vytvořila návyk na ropu, často dováženou z nestabilních oblastí světa“, a slíbil zahájit nápravu. Energetická bezpečnost je součástí programu všech tří prezidentských kandidátů.

Sýrie jedná s Izraelem

Ve středu Sýrie a Izrael nečekaně oznámily zahájení vyjednávání o mírové smlouvě. Jednání se odehrávají v Turecku a turečtí diplomaté alespoň v počátečních fázích působili jako prostředníci. Zástupci zúčastněných zemí nesdělili o jednání žádné další podrobnosti. K přímému vyjednávání o míru dochází poprvé po osmi letech.

Všeobecně se očekává, že Sýrie bude jako podmínku míru vyžadovat navrácení strategických Golanských výšin, které Izrael obsadil během šestidenní války v roce 1967. Hlavní zájmem Izraele je především omezení vlivu teroristických skupin Hizballáh v Libanonu a Hamás v pásmu Gazy, které mají vyhraněný protiizraelský program a na které má Sýrie rozhodující vliv. Dvě třetiny obyvatel Izraele navrácení Golanských výšin odmítají.

Souboj chudých

V ulicích Jihoafrické republiky se poprvé od pádu apartheidu v roce 1994 bojuje. V předměstích třímilionového Johannesburgu chudí jihoafričtí černoši začali napadat přistěhovalce z ostatních afrických zemí, podle posledních údajů zahynulo přes čtyřicet cizinců a dvacet tisíc jich přišlo o střechu nad hlavou.

Výbuch xenofobního násilí v zemi u mysu Dobré naděje nebyl překvapivý. Do země s třiceti- až čtyřicetiprocentní nezaměstnaností proudí migranti z celé Afriky. Jejich počet se odhaduje na 3 až 5 milionů, nejvíce jich přichází z chudnoucího sousedního Zimbabwe. Nezaměstnaní Jihoafričané jsou frustrovaní z toho, že jim imigranti berou práci anebo se organizují do kriminálních gangů. Vláda se nyní pokusila zabránit šíření nepokojů povoláním armády, řešení jejich příčin však potrvá roky.