Konkurz pro mravence

Opravdu to tak funguje? Tahle otázka se člověku při rozhovoru s Vilémem Novákem (1981) vnucuje častokrát. Student ateliéru multimédií brněnské FaVU se nyní na pražské AVU se svými spolužáky představuje v kolektivní expozici Vrabci byli odvezeni na záchrannou planetu. Název odkazuje k paranoidnímu učení Iva A. Bendy o Vesmírných lidech, kteří prý kolem Země krouží s flotilou Aštara Šerana. I díla Viléma Nováka působí na první pohled poněkud fantazmagorickým dojmem. Nicméně opravdu fungují.

Rodák z Chomutova vyrůstal v Jihlavě. Počítačovou grafiku objevil už na základní škole, ještě během studií jazykového gymnázia ale netušil, že vůbec existuje něco takového jako školy vyhrazené výhradně výtvarnému umění. „Na začátku jsem programoval grafické programy, jako děcka jsme tomu říkali šetřiče nebo dema. Snažili jsme se zkrátka dělat něco podobného, co jsme znali z počítačů.“

Zkoušel to s pražskou FAMU, nakonec šel ale na brněnskou FaVU do ateliéru Richarda Fajnora. „Zajímaly mě interaktivní 3D aplikace, tracking, augmentovaná realita,“ vyjmenovává Novák termíny, které by většina lidí nejspíš automaticky zařadila do světů, v nichž je obvyklé, že vrabce unášejí vesmírné flotily. „Co že je to augmentovaná realita? Je něčím obohacená. Od virtuální se liší tím, že máš na hlavě speciální brýle nebo helmu – a do ní se ti promítá skutečný svět, jen něčím…