Dopisy

DRŽÍ NÁS LIDÉ Z ULICE

RESPEKT 19/08

Vážená redakce,

při čtení rozhovoru s Jiřím Tutterem z české pobočky Greenpeace mě praštilo do očí tvrzení, že „Bushova administrativa jednostranně odstoupila od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, protože si chtěla uvolnit ruce k výstavbě raketové obrany“.

Pokud je mi známo, Spojené státy v roce 2002 odstoupily od Smlouvy o protiraketové obraně z roku 1972, které se rovněž říká Smlouva o omezení systémů protiraketové obrany, Smlouva ABM, anglicky Anti-Ballistic Missile Treaty (ABM Treaty). Tato smlouva byla podepsána pouze mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Naproti tomu Smlouva o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Non-Proliferation Treaty) byla podepsána v roce 1968 189 státy světa.

Již z pojmenování obou smluv vyplývá jejich základní smysl. Tato faktografická neznalost značně kontrastuje s dalším Tutterovým tvrzením: „Troufáme si říct, že na rozdíl od našich vládních činitelů máme podstatně lépe nastudované strategické dokumenty Spojených států, které jsou na webu.“ Nabízí se otázka, zda v případě, že by si v Greenpeace přečetli správnou smlouvu, zda by nakonec pro radar nebyli.

Michal Votruba

Upřesnění

V minulém Respektu u článku Vězeň vězni vlkem v popisce pod fotografií ze zasedání „rady starších“ v terezínském ghettu v roce 1944 jsme neuvedli, že se jedná o snímek z nacistického propagandistického filmu, který měl zakrýt genocidní funkci Terezína a podle nějž měla všechny aspekty života v něm řídit židovská samospráva.

Při krácení článku Justice v kyberprostoru (Respekt 20/08) vypadla v úvodu zmínka, že popis případu je převzat z Harvard Law Review.

Čtenářům se omlouváme.