1953: Zlodějina století
První červnové ráno roku 1953 se Češi a Slováci probudili chudší o 105 miliard. Dlouho chystaná a pečlivě utajovaná měnová reforma, kterou chtěl komunistický režim vyspravit pokulhávající hospodářství, okradla statisíce lidí o celoživotní úspory.
První červnové ráno roku 1953 se Češi a Slováci probudili chudší o 105 miliard. Dlouho chystaná a pečlivě utajovaná měnová reforma, kterou chtěl komunistický režim vyspravit pokulhávající hospodářství, okradla statisíce lidí o celoživotní úspory. A přinesla také vůbec první protivládní rebelii v sovětském bloku.
Poradci přijíždějí
Ekonomika hraje v českých vzpomínkách na minulý režim trochu rozporuplnou roli. Na jedné straně není pochyb, že právě nouze socialistického hospodářství a do očí bijící kontrast s bohatstvím Západu se staly jednou z příčin pádu komunismu ve východní Evropě. Nemalá část pamětníků však dodnes ráda vzpomíná na levné jídlo, zaručenou práci a sociální jistoty, které předlistopadové poměry skýtaly. Příklad měnové reformy z roku 1953 ukazuje, že ke spravedlnosti a jistotě měla socialistická ekonomika opravdu hodně daleko.
Československé hospodářství vyšlo oproti jiným zemím z druhé světové války jen málo poškozené, únoroví pučisté však strategickou výhodu brzy promrhali. Znárodňování a likvidace elit, úpadek kolektivizovaného zemědělství, obrovské investice do těžkého průmyslu a zcela nepružný mezinárodní obchod v rámci sovětského bloku, to všechno přineslo ekonomické problémy, s nimiž si režim nevěděl rady. Oficiální vysvětlení, že za problémy mohou „škůdci a kapitalističtí spekulanti“, mohlo jen těžko zakrýt pravdu. Ještě sedm let po…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu