Ruská Charta soukromí

Viktor Jerofejev

(1947) je ruský spisovatel, uznávaný je i coby editor a literární organizátor. Žije v Moskvě, část dětství strávil v Paříži. Jeho román Ruská krasavice (česky 1992) byl přeložen do více než dvaceti jazyků. V roce 1979 byl jedním z autorů a organizátorů samizdatového sborníku Almanach, který mu vynesl zákaz publikování. Koncem devadesátých let sestavil dnes už slavnou antologii povídek Ruské květy zla.

Co dobrého zanechal Putin po osmi letech vlády? Odpověděl bych bez přemýšlení: Rusko za jeho éry dostalo jedinečnou možnost žít svobodným soukromým životem. To neznamená, že to Putin zamýšlel. Spíš je to tak, že soukromý život, jako slepice, kterou honí sedlák s nožem v ruce, se ruskému státu vytrhl z jeho pichlavých palčáků a s vyděšeným krákoráním se schoval kdesi v křoví.

Tvrdit, že moc pak mávla rukou a řekla: „Žijte si, jak chcete, jen mi nepřekážejte“, by nebylo úplně přesné. Moc se snažila využít radostí soukromého života, kterých si začal ruský člověk užívat, nejen proto, aby odvedla jeho pozornost od politiky, ale také jako stimul rozvoje státu. Mnohamilionová armáda Putinových byrokratů, zbavena ideologických směrnic z časů komunismu, sice celou dobu pracovala pro stát, ale v osobním životě (ve svém domě a na své dače) se chovala požitkářsky. Soukromý život je jejím hlavním „bonusem“. Samotnou moc – a…