Dopisy

ZNOVU SPOLU

RESPEKT 20/08

Role otce

Článek lékařky Heleny Máslové „Znovu spolu – proč nesmí novorozenec v Česku strávit své první okamžiky na mateřském břiše“ mne nadchl, obohatil, inspiroval k některým otázkám.

Jsem lékař, který léčí alkoholiky a toxikomany, a napadá mě, že by bylo žádoucí připojit úvahu o roli otce, která je v porodnictví i v psychiatrii pojímaná zřejmě jako vedlejší a nedůležitá. Domnívám se, že i brzký pohled a úsměv otce po porodu může na novorozence působit jako první a zásadní imprinting, který může být velice důležitý pro jejich budoucí vztah.

V rodinách léčených toxikomanů a alkoholiků je často otec pasivnější závislá figura či zanedbávající egoista nebo pouze nepřítomný ve výchově, zneklidňující ženu, která toto zneklidnění nechtěně přenáší na dítě.

To může v pozdějších letech také mít za následek disharmonický vývoj osobnosti, dokonce poruchu borderline syndrom, čili hraniční poruchu osobnosti, jak o ní píše dr. Máslová.

Domnívám se, že v osudu dítěte nepřevládá pouze genetická informace či rodinné dispozice k určité poruše, a je dokonce možné, že silný zážitek dítěte a otce bezprostředně po porodu může posílit otcovskou funkci i dobrý vývoj dítěte. Mohlo by se předejít tomu, že matka rodí, otec pije v hospodě a pak přinese pugét. Jeho přítomnost při porodu má posilovat ženu a jejich vzájemný vztah.

Z mnohých případů vím (praxe 48 let), že otec spíše žárlí na dítě, že se mu žena věnuje více než jemu, muži, což je také způsobeno nutnou a dočasnou abstinencí pohlavního styku během doby před porodem a po porodu. A tak se muž odtahuje od ženy i od dítěte a to se často již nespraví.

Slabý muž hledá fiktivní oporu v alkoholu, pokud tak již není navyklý z doby dřívější. Oidipovská situace vztahů a emočních postojů v nukleární rodině je až pozdějšího data.

Nejsem vrcholný odborník, který by na položené otázky mohl zcela jednoznačně a pravdivě odpovědět, jsem spíše tazatel a mým přáním je, abyste pokračovali i výzkumem či zasvěcenou informací, jak důležitý je vztah otce s dítětem, obdobně v prvních hodinách po porodu a samozřejmě i později.

Když se muž záhy naučí pečovat o dítě, účastní se koupání, krmení apod., může dojít ke sblížení všech bez žárlivých pocitů.

Je důležité tlumočit to mužům a informovat matky, aby na to dbaly.

S díky

MUDr. Petr Riesel, CSc., [email protected]

VAŠE OTÁZKY

RESPEKT 19/08

Dobrý den,

děkuji, že jste se snažili zjistit odpověď na moji otázku ohledně pokut pro ČD. Podle očekávání to vypadá, že ČD nad sebou nejenže nemají ani ten nejmenší bič v podobě nějakého krajského odboru, ale ani se nebudou obtěžovat cokoliv dělat.

Píšu mj. proto, že mi na moji stížnost (jejíž přijetí mám potvrzené 1. 4. 2008) měli do 30 dnů odpovědět. Ticho po pěšině.

Štve mě to, protože mám vlaky ráda a chci je používat.

Zbytečná zpoždění povedou jen k úbytku cestujících, a přitom to je jeden z nejekologičtějších způsobů dopravy…

Kdybyste se chtěli situací našeho vlakového molocha zabývat, bylo by to jen dobře, na trati Praha – Česká Třebová jsou zpoždění téměř pravidlem a jejich zdůvodnění stavebními pracemi na trati často znějí jako výmluva.

Olga Richterová

ZLATÁ HOREČKA NA ČESKÉM VENKOVĚ

RESPEKT 20/08

Marefy

Milý Respekte, omlouvám se za šťouralství, ale v čísle 20 na str. 16, 2. sloupec, 1. řádek je chyba.

Vesnička se nejmenuje Maresy, ale MAREFY, je tam neobvyklé F (německý název je totiž Marhöf, jde o enklávu Vyškovska, kdysi dosti německého).

Obyvatelé by se mohli kvůli té nepřesnosti zlobit („když už jednou jsme v novinách, tak pod správným názvem“), znáte to.

Zdar a sílu Vratislav Slezák

UPŘESNĚNÍ

V Respektu č. 19/08 v článku „Na stráž, ohrožení Čechové!“ došlo ve větě „Místopředseda Národní strany Michal Polanecký občas přeruší úderné písně…“ k omylu ve jméně. Nejednalo se M. Polaneckého, ale jiného člena vedení NS.

OMLUVA

V minulém čísle (Respekt 20/08) jsme v anketě omylem uvedli ministra školství jako Pavla Lišku. Ve skutečnosti se jmenuje Ondřej Liška. Tímto se jemu i čtenářům omlouváme.